Jedinou útěchou může být, že obdobné problémy sociální, ale i ekonomické řeší prakticky v každé vyspělé a ekonomicky rozvinuté zemi. Podle studie Centra pro kontrolu a prevenci chorob vydané ve Spojených státech amerických ekonomické dopady násilí na ženách představují ročně asi 5,8 miliardy dolarů.

Tato částka zahrnuje přímé nálady na ošetření a léčení obětí domácího násilí a nepřímé náklady spojené se ztrátou produktivity dotčených osob.

ČR náklady rostou

V Nizozemsku představují státní výdaje způsobené násilím na ženách každoročně asi 200 miliónů eur (asi 6 miliard korun).

V České republice podle neoficiálních odhadů se náklady státu na řešení násilí a rodinných problémů rovněž počítají na miliardy. Některé odhady hovoří o třech až pěti miliardách. Podle průzkumů Informačního a poradenského centra ROSA do výčtu finančních nákladů patří náklady na nemocenskou, pokud násilí má za následek pracovní neschopnost, ošetřování zranění způsobeného bitím, náklady na léky.

Do státních výdajů je třeba započítat i náklady policejního vyšetřování, soudních jednání, sociálních služeb, hrazení pobytu dětí v diagnostických ústavech a hlavně na řešení bytových problémů. Pokud se v Česku ročně rozvádí v průměru třicet tisíc manželství, představují rozvody rovněž značnou zátěž pro státní kasu v podobě nákladů na soudní řízení, ověřování příčin rozvodů.

Rozvod stojí 300 tisíc

Náklady na jeden rozvod se totiž odhadují na tři sta tisíc korun. Rozvedení partneři, kteří nejsou schopni si najmout či koupit byt, často končí v sociálních bytech, který ale musí profinancovat stát. Náklady na postavení jednoho bytu přesahují milión korun. Jen postavení tisíce sociálních bytů představuje minimálně miliardu korun.

Přes čtyři sta tisíc dětí v Česku je ekonomicky závislých nejen na tom, jak vysoké byly soudy stanovené alimety na jejich výživu, ale i na tom, zda vůbec na jejich adresu přijdou. Pokud se dítě se svojí matkou ocitnou v tíživé sociální situaci, nastupuje pomoc státu. Průměrná výše alimentů představuje v Česku v současné době 1570 korun.

Rozsah neplacení, kdy se rodič s dítětem dostává do těžké ekonomické situace, nabyl již takových rozměrů, že poslankyně Anna Čurdová (ČSSD) navrhla zákon, aby stát za neplatící otce (a v některých případech matky),  alimenty sám platil, aby dítě nebylo zkráceno, a následně aby je pak sám na neplatičích vymáhal.