"Vývoj cen a inflace byl rychlejší, než se předpokládalo, a tudíž vláda je podle zákona povinna zvyšovat životní minimum," řekl Právu předkladatel návrhu, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Životní minimum se skládá ze dvou částí, které se sčítají. Podle návrhu se částky určené na výživu a ostatní základní osobní potřeby zvýší o 1,7 procenta a částky na domácnost o čtyři procenta.

"Zvýšení není stejné, protože ani náklady nestoupaly stejně rychle. Ceny základních životních potřeb, například potravin, rostly pomaleji, zatímco ceny v oblasti bydlení rostly rychleji," zdůvodnila Škromachova mluvčí Kateřina Beránková.

Nové životní minimum
Dítě do 6 let 1750
od 6 do 10 let 1950
od 10 do 15 let 2310
od 15 do 26 let 2530
Ostatní občané 2400
Na nezbytné náklady na domácnost
Domácnost s 1 osobou 2020
se 2 osobami 2630
se 3 nebo 4 osobami 3260
s 5 nebo více osobami 3660
nezaopatřené
Zdroj: MPSV

Vláda je povinna životní minimum valorizovat, pokud inflace vzroste o více než dvě procenta. "V rozhodném období, tedy od října 2004 do září 2005, vzrostly spotřebitelské ceny o 2,2 procenta," uvedla Beránková.

Spolu s životním minimem se automaticky zvýší i většina sociálních dávek. Je to způsobeno tím, že výše dávek, i nárok na ně, je od částek životního minima odvozována. Proto je také pravděpodobné, že po lednovém zvýšení životního minima přibude rodin, kterým nárok na dávky nově vznikne.

Třináct korun těm nejchudším

Nejčastěji vyplácenou dávkou je přídavek na dítě. Na jeho výši se však zvýšení životního minima odrazí jen nepatrně. Podle výpočtů Práva by měl přídavek vzrůst o čtyři až třináct korun. "Nezlobte se, ale to mi přijde trochu jako výsměch," reagovala na to 38letá Tereza z Prahy, matka dvou dětí. "Těch třináct korun je téměř přesně na jeden jogurt s rohlíkem," spočítala okamžitě.

"Myslím, že pro rodiny, které to potřebují, je každá koruna dobrá," reagoval na to Škromach. Zdůraznil, že se zvýší většina dávek a ty, které se týkají bydlení, vzrostou výrazněji. "Když si potom rodiny sečtou celkové příjmy, tak hovoříme o zvýšení v řádu stokorun," dodal.

Jak by měly vzrůst přídavky na děti (v Kč)
. zvýšená základní snížená
věk dítěte dosud nově dosud nově dosud nově
Dítě do 6 let 551 560 482 490 241 245
6 až 10 let 615 624 538 546 269 273
10 až 15 let 727 740 636 647 318 324
15 až 26 797 810 698 709 349 355
Pozn: Zvýšený přídavek dostává rodina, jejíž příjem je nižší než 1,1násobek jejího životního minima (ŽM). Základní dostává rodina, jejíž příjem je nad 1,1 do 1,8násobku jejího ŽM. Snížený přídavek je pro rodinu s příjmem nad 1,8 do trojnásobku jejího ŽM
Zdroj: MPSV, výpočet Právo

O třináct korun by se měl přídavek zvýšit dětem od desíti do 26 let žijícím v rodinách s nejnižšími příjmy. Současná měsíční dávka pro nejchudší děti ve věku 10 až 15 let by se zvýšila ze 727 korun na 740 Kč a pro nezaopatřené děti od 15 do 26 let ze 797 na 810 korun.

Naopak jen čtyři koruny navíc by dostaly malé děti do deseti let z rodin s vyššími příjmy od 1,8násobku jejich životního minima po trojnásobek. Dětem do šesti let by se přídavek zvýšil ze současných 241 Kč na 245 korun a dětem od šesti do deseti let z 269 Kč na 273 koruny.