ECB chce zvýšením úrokové sazby zabránit vzestupu inflace v eurozóně. ECB zdražila úvěry i přes přetrvávající obavy mnohých ekonomů a politiků o ekonomické oživení v západní Evropě. Ekonomika sice roste, je však podle převládajícího mínění stále příliš křehká a zvýšení úroků by mohlo oživení udusit v zárodku. Na následné tiskové konferenci tak bude muset prezident ECB Jean-Claude Trichet krok banky důkladně vysvětlovat.

ECB naposledy zvýšila sazby v říjnu 2000, kdy vrcholila předchozí globální konjunktura. Od té doby úroky snižovala, aby přísunem levných peněz zmírnila ekonomický útlum, a na dosavadní minimum je naposledy upravila v červnu 2003.

Z Trichetových slov z minulého měsíce, kdy guvernér zvýšení sazby jasně signalizoval, bylo znát, že banka má obavy z ohrožení cenové stability. Tu by mohly narušit nynější vysoké ceny ropy a energií, pokud by na jejich růst reagovaly mzdové dohody. To by hrozilo spuštěním inflační spirály.

Další zvyšování prozatím nebude

Meziroční míra inflace v eurozóně se v listopadu snížila na 2,4 procenta z říjnových 2,5 procenta. Zůstala tak zřetelně nad cílovou dvouprocentní úrovní ECB. Nad touto hranicí je však inflace každý rok od roku 1999 a banka se spíše než o aktuální stav stará o budoucí vývoj cenové hladiny. Trichet také minulý měsíc naznačil, že ECB prozatím nebude na dnešní zvýšení navazovat dalšími podobnými kroky.

"Předpokládám, že nuance odůvodnění budou zajímavé a dají nám nějaká vodítka k tempu budoucího zvyšování sazeb," řekl ekonom švýcarské banky UBS Holger Fahrinkrug. Všichni z ekonomů oslovených agenturou Reuters dnešní čtvrtprocentní zvýšení sazby čekali a většina z nich předpokládá, že do září 2006 se základní sazba dostane na 2,75 procenta.

ECB rovněž zvýšila obě krajní sazby peněžního trhu. Horní zápůjční sazbu pro jednodenní úvěry změnila o čtvrt bodu na 3,25 procenta a spodní sazbu pro vklady posunula stejným tempem na 1,25 procenta. Nové sazby budou platit od 6. prosince.

Proti očekávanému zvýšení sazeb se v minulých dnech postavili mnozí evropští politici, podnikatelé i odboráři. Ti všichni se bojí, že i drobné zpřísnění měnové politiky by mohlo vykolejit pomalu oživující ekonomiku a zvláště zasáhnout spotřební poptávku. Ta zůstává nejslabším článkem především v největší evropské ekonomice, tedy v Německu.