Na nepřiměřený nárůst poplatků za bankovní služby si u úřadu stěžovala od roku 2003 do dubna 2005 řada občanů. Sdružení obrany spotřebitelů se přidalo s protestem na účtování poplatku za zrušení běžného účtu. Ten prakticky znemožňuje spotřebitelům přecházet od jedné banky ke druhé. Stížnosti poukazovaly i na nedostatečnou konkurenci mezi peněžními domy a možné zneužívání dominantního postavení.

"Nebyla prokázána ani společná kolektivní dominance podle kritérií Evropského soudu pro tyto případy," uvedl Pecina. ÚOHS ve správním řízení od 12. května letošního roku podle něj prokázal mezi bankami časté kontakty. Ty však nebyly prostředkem ke vzájemné koordinaci jednání.

ÚOHS zastavil podle Peciny řízení proto, že neshromáždil dost důkazů, aby banky usvědčil za nedovolené dohody. "Jednání bank a také výše poplatků se nám pochopitelně nelíbila a nelíbí nadále," zdůraznil Pecina. Úřad neúspěšně hledal důkazy o jednoznačném rozdělení trhu nebo o dohodě o výši poplatků či jejich zvyšování. Zjistil ale jen nepřímé důkazy, které nebyly důvodem k sankcím.

Ministerstvo financí se podle mluvčího Marka Zemana k celé věci nebude vyjadřovat. Navzdory tomu, že snahy ministerstva posílit postavení klientů českých bank postupovaly souběžně s vyšetřováním ÚOHS.

"Oceňujeme, že Úřad celou záležitost rychle uzavřel," sdělila mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková s tím, že spořitelna tento závěr správního řízení očekávala.

Pohodlnost zákazníků

Poplatkovou politiku bank občané kritizují už velmi dlouho a ministerstvo financí zahájilo v tomto směru podle ÚOHS určité kroky. Na stabilizaci trhu bude úřad s ministerstvem i nadále spolupracovat a v případě potíží zasáhne. "Něco jiného však je, že se nám chování bank nelíbí a něco jiného je dokázat jim ten nejvážnější delikt v hospodářském právu," řekl Pecina. Úřad pouze prokázal, že ČSOB navrhla České spořitelně konkrétní návrh na koordinaci jednoho poplatku.

Podle analytiků byl rychlý růst cen za bankovní služby v minulých letech umožněn spíše věrností či pohodlností tuzemských zákazníků, kteří byli nepružní a nereagovali masivním odchodem ke konkurenci. "Letos ale poplatky narazily na svůj strop," řekl analytik Cyrrusu Per Bártek. Menší banky navíc začaly využívat poplatky jako marketingový nástroj. V příštích letech by tak ceny bankovních služeb měly postupně klesat, což umožní i vyšší výnosy z poskytovaných úvěrů.

Úřad se zajímal i o stanovování poplatků za služby k běžným účtům pro fyzické osoby. Konstatoval přitom, že obecně existuje trend zdražování poplatků, jemuž odpovídá i nárůst zisků bank. Podle úředníků však nelze říci, že by to nebylo výsledkem samostatné obchodní politiky peněžních domů. Totéž ÚOHS zjistil v případě posuzování takzvaných balíčků služeb spojených s účty.

Banky jsou v posledních měsících často kritizovány za politiku v oblasti poplatků, účtovaných klientům v souvislosti s vedením účtu. Na této službě banky každoročně vydělávají desítky miliard korun. [celá zpráva]