Dluhy českých domácností jsou hlavně dlouhodobého charakteru a lidé půjčené peníze využívají zejména na financování bydlení. Hypotéční úvěry a úvěry ze stavebního spoření dosáhly 232,6 miliardy korun a v polovině letošního roku se na celkové zadluženosti domácností podílely 72,4 procenta.

Zejména v poslední době je v ČR patrné, že domácnosti více investují do podílových fondů. Tyto investice zvýšily podíl na celkovém objemu úspor domácností z 5,8 procenta koncem roku 2001 na 11,3 procenta v polovině roku 2005. To je nárůst o téměř 70 miliard korun a průměrný roční přírůstek 24,5 miliardy Kč.

ČSÚ také zjistil, že se stále nezastavil pokles vkladů obyvatelstva u bank, který byl patrný zejména od roku 2000. Ke konci června vklady činily 278,2 miliardy korun, tedy jen asi 59 procent úrovně z konce roku 2001, kdy tyto čistě bankovní vklady dosahovaly 469,4 miliardy korun.

"Takovýto výrazný propad v krátkém časovém horizontu snižuje použití středně a dlouhodobých disponibilních zdrojů pro aktivní obchody komerčních bank a z tohoto pohledu obecně vzato i potenciál růstu ekonomiky," uvedl ČSÚ.

Více vkladů u stavebních spořitelen

Riziko oslabení investic do ekonomiky nicméně oslabuje to, že lidé více vkladů mají u stavebních spořitelen. Výrazně se také zvyšuje podíl peněz, které lidé mají na běžných a žirových účtech. Tento růst je pak schopen podle statistiků z velké části kompenzovat úbytek peněz na terminovaných vkladech. "Klade však vyšší nároky na risk management komerčních bank," uvedl ČSÚ.

Hrubé úspory domácností klesají, avšak zejména od roku 2000 je tento pokles kompenzován přílivem vnějších zdrojů. Do ČR mezi lety 1995 až 2005 ročně přicházelo v průměru asi 137,8 miliardy korun přímých zahraničních investic; v letech 1998 až 2002 dokonce 226 miliard korun ročně.