Ve srovnání s loňskem se o čtvrtinu snížil i podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti.

"Značný pokles nezaměstnaných absolventů je výraznou tendencí posledních dvou let. Nadále platí, že čím vyšší vzdělání, tím lepší možnost uplatnění," řekla ve čtvrtek ministryně školství Petra Buzková (ČSSD).

Příznivý vývoj potvrzují i údaje ze září letošního roku. "Po prázdninách bylo nezaměstnaných absolventů 42 300, což je pokles o 16 tisíc proti loňsku," podotkl Miroslav Procházka, ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání.

Počet nezaměstnaných "čerstvých" absolventů:
2001 2002 2003 2004 2005
vyučení 7721 8892 10 430 10 434 7592
vyučení s maturitou 2289 1002 3086 2903 2300
středoškoláci 1920 6918 6928 6312 5195
gymnazisti 783 1644 1190 1434 1173
absolventi VOŠ 762 1018 909 696 707
vysokoškoláci 1503 2034 2316 2049 1600

Absolventy jsou ze zákona mladí lidé do dvou let po ukončení studia. Podle Procházky je největším problémem nezaměstnanost těch, kteří nemohou práci najít déle než půl roku. Tvoří třetinu až dvě třetiny mladých lidí po škole, kteří jsou bez práce. Z nezaměstnaných vysokoškoláků práci nemohlo najít více než půl roku zhruba 38 procent, z absolventů učilišť to bylo 61 procent.

Nejméně jich je ve zdravotnictví

To, že se počet absolventů bez práce značně snižuje, ovlivňuje podle Procházky fakt, že více mladých lidí pokračuje dále ve studiu, zrušení základní vojenské služby a změna podmínek pro získání podpory v nezaměstnanosti. Od října 2004 platí zákon, že pokud absolvent nesehnal práci, podporu v nezaměstnanosti dostane, jen pokud za poslední tři roky pracoval minimálně jeden rok.

Nejméně nezaměstnaných po škole je ve zdravotnictví, a to proto, že mnoho zdravotníků odchází do zahraničí. Slušné šance na získání místa mají absolventi elektrotechnických škol a lepší je to u absolventů strojírenských oborů.

Horší je to naopak v zemědělství a ve stavebnictví. V rámci krajů mají největší problémy se získáním místa mladí po škole v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.