Člověk, který dluží a nesplácí na jednom místě, potom u další firmy s žádostí o úvěr či jinou službu nejspíš narazí.

"Našim cílem je vybudovat v Česku univerzální registr dlužníků. Přebíhání neseriózních klientů mezi poskytovateli finančních služeb v různých sektorech trhu bude značně ztíženo," řekl ve čtvrtek Právu výkonný ředitel společnosti Czech Credit Bureau (CCB) Petr Kučera.

CCB spravuje dva ze čtyř velkých registrů, které shromažďují drtivou většinu informací o neplatičích v ČR. Její bankovní a nebankovní databáze, které celkem pokrývají 95% bankovního, 90% leasingového a 50% splátkového trhu, se od Nového roku propojí. Oba registry tak budou dohromady tvořit největší databázi monitorující úvěrové vztahy v Česku. Mobilní operátoři a energetické společnosti by se měli mezi členy nebankovního registru podle Kučery objevit zřejmě už v první polovině příštího roku.

Mnohá domácnost se pak ocitne ve stínu "velkého bratra" vzniklého propojením obou databází. Například pro toho, kdo by neplatil včas za plyn, by mohlo být časem nemožné pořídit si mobilní telefon na paušál či vzít si leasing na auto, případně by mohl čelit proti standardu zcela nevýhodným podmínkám. K dochvilným a nepředluženým, a tedy méně rizikovým klientům, by měly být poskytovatelé těchto služeb naopak vstřícnější.

Většiny lidí se propojení databází zatím nedotkne

Na výměně dat o dlužnících v rámci databází, které spravuje společnost CCB, se zatím dohodlo pět bank - Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, HVB Bank a GE Money Bank, šest leasingových a dvě splátkové společnosti - ČSOB Leasing, Leasing České spořitelny, ŠkoFIN, CAC Leasing, GE Money Auto, sAutoleasing a CCB Finance a GE Money Multiservis. Podle CCB se však k této dohodě brzy připojí i další finanční ústavy včetně stavebních spořitelen. Jejich celkový počet by se měl vyšplhat až ke čtyřiceti.

Propojení obou databází, které obsahují nejen negativní, ale také pozitivní informace o platební morálce a bonitě klientů, má podle Kučery výrazně snížit rizika členských firem při poskytování úvěrů fyzickým osobám a omezí hrozbu předlužení, které by mohlo vést až k osobnímu bankrotu. Podle zahraničních zkušeností se rizika poskytování úvěrů nesolidním nebo nebonitním klientům přesunou na společnosti, které členy úvěrových registrů nejsou, dodal.

Bankovní registr CCB v současnosti eviduje 3,2 miliónu jmen dlužníků.

Podle Kučery se však většiny lidí propojení těchto databází zatím nedotkne, protože k zanesení a přesunu dat mezi registry musí finanční ústav vždy získat souhlas klienta. Bankéři a další finančníci ale už několik měsíců při uzavírání smluv s klienty jejich souhlasy pilně sbírají.

Přítomnost v registru si lze snadno ověřit

Databáze informací o klientech jsou podle Kučery dobře zabezpečené. Vedle ústavů, které registry pod správou CCB využívají, se o svých záznamech mohou přesvědčit i samotní. Za okamžitý výpis zaplatí člověk 200 korun, ve standardní době do třiceti dnů mu klientské centrum odpoví (může i písemně) za stokorunový poplatek.

Vedle dvou registrů CCB existují v ČR další dvě významné databáze neplatičů - Centrální registr dlužníků, který shromažďuje údaje o neplatících firmách a databáze sdružení Solus. Ta zachycuje neplatiče u splátkových a leasingových firem, některých bank a nově i mobilních operátorů.

V ní bylo v dubnu 175 tisíc jmen nesplácejících klientů. V jejím případě má problémy dlužník, který nezaplatí tři účty nebo se zpozdí s placením o 90 dnů, u jména nového klienta se však varovný vykřičník může objevit už po dvou promeškaných splátkách. Ten pak zůstane v registru po dobu tří let. V nebankovním registru CCB visí negativní údaje o člověku dokonce ještě o rok déle.

Nákupní horečka rok od roku sílí, především splátkové společnosti se nyní před Vánoci těší na rekordní žně. Většina odborníků proto soudí, že rozšiřování a případné propojení registrů je dobrou službou nejen pro firmy, ale i pro samotné zákazníky. Zrychlí totiž proces schvalování úvěru a navíc neumožní lidem půjčovat si nad rámec svých možností.