"Srpnový výsledek zahraničního obchodu pro nás nepředstavuje žádné překvapení," komentoval ve čtvrtek zprávu Českého statistického úřadu analytik Komerční banky Jan Vejmělek a dodal: "První schodek v letošním roce je pouze důsledkem statistického zachycení dovozu stíhaček Gripen."

Čísla zahraničního obchodu nebyla překvapením ani pro Pavla Sobíška z HVB Bank. "Očekávané se stalo skutečností. Tento výsledek ale v žádném případě neznamená změnu  letošního trendu výrazného zlepšování konkurenceschopnosti českého exportu," uvedl Sobíšek.

Ačkoliv se jedná o letošní první zápornou bilanci, tak je o 1,4 mld. lepší výsledek, než v srpnu loňského roku a vůbec nejlepší srpnové číslo od roku 1993. Dovoz v tomto měsíci mimořádně ovlivnil dovoz stíhaček v hodnotě 5,9 mld. korun.

V běžných cenách se vývoz meziročně zvýšil o 12,2 procent a dovoz o 10,8 procent. Tyto výsledky jsou částečně ovlivněny nízkou srovnávací základnou ze srpna 2004. Vzhledem k vývoji koruny rostl zahraniční obchod rychleji v přepočtu na eura (vývoz o 19,9 procent, dovoz o 18,5 procent) i dolary (vývoz o 21,1 procent, dovoz o 19,6 procent).

Zlepšení bilance s Německem

Se zeměmi Evropské unie bylo saldo obchodní bilance aktivní a to ve výši 16,9 mld. korun, oproti tomu se zeměmi mimo EU jsme byli v mínusu o 18,8 mld. korun.

Bilance se zlepšila zejména s Německem (růst aktiva o 2,4 mld korun), Francií (vznik přebytku 1,9 mld. korun místo schodku 0,5 mld. korun) a Japonskem (pokles pasiva o 2,3 mld. korun).

Naopak k zhoršení došlo zejména v obchodu se Švédskem (schodek 5,0 mld. korun proti přebytku 0,3 způsoben dovozem gripenů), Nizozemskem (vznik pasiva ve výši 0,3 mld. korun místo aktiva 3,3 mld. korun) a Ruskem (prohloubení deficitu o 2,9 mld. korun)

Dařilo se obchodu se stoji a dopravními prostředky

Zlepšení bilance vykázal zejména obchod se stroji a dopravními prostředky (růst aktiva o 3,3 mld. korun), polotovary a materiály (zvýšení přebytku o 1,6 mld. korun) a surovými materiály (posun z deficitu 0,6 mld. korun na 0,2 mld. korun).

Deficit bilance s minerálními palivy se oproti tomu prohloubil o 4,2 mld. korun. Dovoz totiž vzrostl o 51,2 procenta. Na to měl vliv zejména dovoz ropy (hodnotově o 76,4 procenta, naturálně o 24,9 procenta) a zemního plynu (hodnotově o 95,4 procenta, naturálně o 37,9 procenta). Dovoz ropy byl v naturálním vyjádření nejvyšší od ledna loňského roku.