Nizozemci podle údajů OECD tráví v práci v průměru 1357 hodin. Podobně jako Češi jsou na tom ještě Poláci. Rakušané nebo Němci tráví v práci zhruba o 500 hodin ročně méně.

Důvodem, proč jsou Češi v pomyslném žebříčku nahoře není ani tak to, že by se bez práce nemohli obejít a trávili v ní i čas, kdy tam být nemusejí. Částečně za to může nižší počet svátků a kratší doba vybírané dovolené než v jiných zemích.

Podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška je ještě výraznějším faktorem to, že v ČR jsou lidé v drtivé většině zaměstnáni na plný úvazek. "Významnějším faktorem je malý podíl pracovníků se zkrácenou pracovní dobou," řekl.

S tím souhlasí i analytik ČSOB Petr Dufek, podle něhož české zákony málo podporuje práci na částečný úvazek. "Ze statistik Eurostatu vyplývá, že u nás je podíl lidí s neúplným úvazkem jeden z nejnižších v Evropě," uvedl. Druhým důvodem je to, že zákonem stanovená délka pracovní doby je v Česku vyšší než v některých starých zemích EU.

Průměrný počet odpracovaných hodin na jednoho člověka za rok
země počet hodin
Česká republika 1986
Slovensko 1735
Jižní Korea 2423
Nizozemí 1357
USA 1824
Polsko 1983
Portugalsko 1694
Rakousko 1550
Francie 1520
Německo 1443
Japonsko 1789
zdroj: OECD

Každý statistika říká něco jiného

Daniel Munich z ekonomického institutu CERGE-EI nicméně upozornil, že při podobných srovnáních je třeba být opatrný. Závisí totiž na metodách, jak se ke srovnávanému číslu dospělo. Statistika OECD pro Českou republiku se tak například liší od čísel Eurostatu, ve kterých Slovensko vychází podobně jako Česku, uvedl.

"Češi pracují týdně o hodinu více, než je průměr zemí staré EU, což činí pouhých 12 minut za den," poznamenal. Při srovnání s novými členy unie je pak rozdíl jen pár minut na den, což není statisticky významné, dodal Munich.

Podle Sobíška je také české pracovní právo benevolentní k přesčasům, zato značně rigidní k přijímání a propouštění pracovníků. Zaměstnavatelé tak raději platí přesčasy, než aby zvyšovali stavy pracovníků.

Statistiky OECD ukazují, že v Česku i na Slovensku počet pracujících proti 90. letům spíše klesá. Zatímco v roce 1993 v Česku pracovalo 5,08 miliónu lidí, deset let poté to bylo 4,91 miliónu a loni 4,70 miliónu osob. Na Slovensku v roce 1993 pracovalo 2,10 miliónu lidí, v roce 2003 a 2004 jejich počet činil zhruba 2,06 miliónu.