Článek
"Myslím, že došlo k dohodě," potvrdil předseda ČSSD Stanislav Gross, předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek i místopředseda unionistů František Pelc. Rozpočet plní požadavky konvergenčního programu, ke kterému se Česko při vstupu do EU zavázalo, říká ministr financí Bohuslav Sobotka. Jedinou otevřenou otázkou zůstává, o kolik se mají zvýšit mzdy pracovníků veřejného sektoru. Ti si představují růst až o osm procent, učitelé dokonce o deset, vláda začíná jednání na ročním zvýšení o 4,2 procenta.
Kalousek na koaličním jednání o rozpočtu zejména požadoval, aby se nadále nesnižovala státní podpora neziskovému sektoru zejména v sociální sféře. Ministerstvo financí původně počítalo se snížením výdajů pro neziskový sektor o 25 procent, což by se podle Kalouska rovnalo prakticky likvidaci neziskového sektoru.
Koalice se dohodla, že se příspěvek zvýší o sedm procent, tedy zhruba o 325 milionů ve srovnání s návrhem MF. "Po zapracování těchto změn jsme připraveni zákon o státním rozpočtu podpořit," uvedl Kalousek.
Dotace z Unie bezdomovcům
Neziskový sektor zajišťuje pro tuto zemi sociální služby, pomáhá jen skutečně potřebným. nelze tuto oblast zničit odříznutím od pomoci státu, říká Kalousek. Když se ekonomice daří, nemá logiku,aby jedinou oblastí, kde by se tvrdě škrtalo, byly sociální služby., shodují se ekonomičtí analytici. Navíc dotace z evropských fondů pokrývají jen minimální část sociálních služeb - konkrétně letos pomoc při hledání zaměstnání či v příštím roce pomoc pro bezdomovce.
Ministr Sobotka na vládu přichází s celkovými rozpočtovými výdaji zvýšenými proti předchozím předpokladům o 38 miliard korun. Ty by měly pokrýt dodatečné požadavky resortů. Přes 38 miliard navýšení představují příjmy z EU ve výši 22,7 miliardy a vyšší výběr daní o 15,3 miliardy. Sobotka počítá s příjmy ve výši 868,2 miliardy a výdaji 944,6 miliardy korun.
Dvěma body nad kterými se ve vládě asi příliš diskutovat nebude je zvýšení výdajů na rozvoj vědy - výdaje by měly stoupnout o 1,6 miliardy. Velkou polemiku na vládě asi rovněž nevzbudí ani záměr zvýšit dotace vysokým školám o 2,5 miliardy.
O kolik stoupnou důchody
Otevřenou otázkou zůstává, vedle platů státních zaměstnanců, také to kde se vezmou peníze na případné vyplacení vyšších důchodů. Podle zákona mají starobní důchody vzrůst o tři procenta. Ministr práce a sociálních věcí plánuje jejich zvýšení až o pět procent, tedy v průměru o 380 korun, a nikoli jen o 240 Kč. MPSV si ale asi bude muset na dodatečné zdroje najít prostředky uvnitř vlastní rozpočtové kapitoly. "Pokud se podaří na důchodech přidat víc, než je zákonné minimum, tak to samozřejmě podporujeme, ale musí to být vyřešeno v rámci výdajového limitu kapitoly MPSV," říká Kalousek.
Ministr dopravy Milan Šimonovský je spokojen zejména s tím, že se na jednáních podařilo zajistit, že posílí státní fond dopravní infrastruktury, do něhož by měly jít výnosy z privatizací. Fond by měl mít rozpočet kolem 47 miliard korun, což je proti loňsku navýšení o tři miliardy, dodal Šimonovský.
Spokojen je po úterním jednání i ministr spravedlnosti a šéf US-DEU Pavel Němec, kterému se podařilo prosadit do návrhu státního rozpočtu navíc 360 miliónů korun pro svůj resort. "Uspěl jsem se svým dlouhodobě prezentovaným požadavkem získat peníze na neobsazená místa soudců a státních zástupců," uvedl na dotaz Práva.
Kde vláda může přidat z rozpočtu |
Důchody |
Státní rozpočet počítá s navýšením o 3,1 procenta, návrh MPSV s růstem o 5 procent. Pro státní rozpočet je to výdaj ve výši 8 nebo 12 miliard. |
Platy státních zaměstnanců |
Odboráři požadují růst o 8 procent, učitelé o deset, vláda o 4,2 procenta. Výdaje státního rozpočtu by se zvýšily o 7 až 12 miliard. |
Sociální výdaje |
Výdaje se zvýší z 29 na 34 miliard korun. |
Výdaje na vědu a školství |
Dotace na vědu a výzkum se zvýší o 1,6 miliardy. a výdaje na vysoké školství o 2,5 miliardy. |