"Jestli jezy v Prostředním Žlebě a Malém Březně budou či ne, se rozhodne do konce letošního roku," potvrdil v minulém týdnu novinářům ministr dopravy Milan Šimonovský po jednání s německým spolkovým ministrem dopravy, stavebnictví a bytové výstavby Manfredem Stolpem.

Nejde o maličkost, vždyť uskutečnění projektu by si vyžádalo nejméně 6,5 miliardy korun. Oba státy si nyní vymění informace o chystaných úpravách na německé straně řeky i o dopadech, které by na české straně výstavba jezů měla.

"Shodli jsme se na společném záměru plavební podmínky zlepšit, aby Labe i v budoucnu zůstalo fungující vodní cestou pro vnitrostátní a mezinárodní plavbu a ČR ji mohla využívat pro dopravu až do Hamburku," uvedl Stolpe.

Po loňských srpnových katastrofálních povodních ovšem Německo i ČR preferují údržbové práce, aby se na Labi co nejdříve dosáhlo požadovaného stupně protipovodňové ochrany.

Právě kvůli záplavám se loni spolková vláda usnesla, že se v SRN nebudou stavět plavební stupně na Labi, Dunaji a Sále. Prakticky tak zrušila program z roku 1992, jenž předpokládal po celém toku Labe prohloubit řečiště.

Řeka by mohla být splavná po celý rok

Nové jezy v Prostředním Žlebu a Malém Březně mají zajistit minimální plavební hloubku Labe 140 centimetrů po 345 dnů v roce a 220 centimetrů po dobu šesti měsíců. To by podle odborníků umožnilo v ČR přepravu zboží po Labi zvýšit z nynějších asi 1,3 miliónu tun ročně až na čtyřnásobek.

S výstavbou jezů se mělo začít už loni a termín dokončení byl stanoven na rok 2007. Z plánovaných nákladů by téměř pět miliard korun mohlo být pokryto z fondů Evropské unie. Problém tedy není ve financích, ale v odporu ekologů.

Se záměrem ministerstva dopravy vybudovat jezy vyslovila už v prosinci 2001 souhlas vláda Miloše Zemana. Projekt označila za významný příspěvek k rozvoji skomírající tuzemské vodní dopravy. Přípravné práce však musely být zastaveny, když se 1. března 2002 k projektu negativně vyslovilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Na dotaz , co musí ministerstvo dopravy udělat, aby se názor MŽP změnil, odpověděl loni v březnu tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart: "Rozumnější variantou než stavět jezy a poškozovat přírodu je přizpůsobit lodě řece a snížit jejich ponor."

Na negativním stanovisku MŽP se nic nezměnilo ani poté, kdy se šéfem resortu životního prostředí stal lidovec Libor Ambrozek. Ekologům hraje do karet nynější postoj SRN. Podle Stolpeho se totiž Německo skutečně bude snažit zajistit splavnost Labe na svém území bez výstavby nových plavebních stupňů, které znamenají zvýšené nebezpečí při případných záplavách. "Dostojíme však svému závazku udržet Labe splavné. Respektujeme plány české strany," ujistil Stolpe.

Na dostavbu kanálu není chuť ani peníze

Zemanova vláda v roce 2001 také rozhodla, že v územních plánech je nutné zachovat uvažovanou trasu kanálu Dunaj-Labe-Odra a nechat ji nedotčenou, aby to neznemožnilo případnou realizaci projektu.

Šimonovský se k možnosti vybudovat vodní magistrálu z Rakouska přes Českou republiku do Polska staví skepticky. Vyžádalo by si to nejméně tři sta miliard korun, a na to nejen ČR, ale ani sousední země v současné době nemají.

"Trasu kanálu sice v souladu s usnesením vlády hájíme, jeho vybudování však není aktuální záležitostí. Česká republika nepředpokládá, že by se Labe mohlo s Odrou a Dunajem v nejbližších dvaceti letech propojit," informoval Šimonovský. Nároky na přepravu zboží mezi jihem a severem Evropy jsou podle něj dostatečně řešeny investicemi do rozšiřování dálniční sítě a modernizace transevropských železničních koridorů.

MŽP dokonce požaduje, aby trasa kanálu byla z územních plánů vyňata. "V situaci, kdy je nevyužitá nákladní železniční doprava a existují i jiné vodní cesty napříč Evropou, není nutné v Česku budovat takovou vodní cestu," zdůrazňuje Ambrozek. Ten považuje projekt za škodlivý, protože kanál by narušil chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a Poodří a oblast od Uherského Hradiště až k Hodonínu.