Článek
Zástupci všech stran, tedy sociálních demokratů, lidovců, unionistů, občanských demokratů a komunistů jsou přesvědčeni, že společná základní představa o reformě by měla vzniknout ještě do parlamentních voleb v červnu příštího roku. Co však bude tato základní verze obsahovat, nebyl nikdo z těch, kteří se v úterý sešli s novináři, schopen formulovat.
"Budeme hledat co nejvíce průnikových bodů. Prostor pro dohodu existuje. Dochází k vůli hledat kompromis. Začíná převažovat rozum nad populismem," řekl například Škromach.
Počkejte do října
Na dotaz novinářů jaké další společné body by mohly být nalezeny, kromě prodloužení věku odchodu do důchodu, však neodpověděl s tím, že je třeba počkat do října, než proběhnou další jednání. Zástupci stran se znovu sejdou 30. srpna a na přelomu října a listopadu by jejich kompromis měli projednat šéfové stran.
Stejně všeobecní jako Škromach byli v odpovědích i ostatní účastníci úterního jednání. Zástupce KDU-ČSL Ivo Foltýn prohlásil, že je třeba vzít na sebe politickou zodpovědnost, dohodnout se na jednom návrhu a pak nad ním vést politické diskuse.
Představitel ODS Vlastimil Tlustý optimisticky prohlásil, že je příležitost k dosažení dílčí dohody ještě do voleb v příštím roce. "Nemáme jinou možnost, než se dohodnout. Nikdo neprosadí sto procent svých představ," dodal reprezentant US-DEU Ivo Ludvík. Podle něj by se na předem dohodnuté klíčové závěry mohlo po volbách navázat, aby se pak nezačínalo opět od začátku.
Společnou dohodou, uzavřenou ještě před červnem 2006, chce většina politiků také předejít tomu, aby se z důchodové reformy stalo předvolební téma. "Před volbami lze slíbit téměř vše. My se toho účastnit nebudeme," prohlásil rezolutně Foltýn za lidovce. Podobně se vyjádřil i Tlustý za ODS.
"Naše představa bude před volbami prezentována. Dovedl bych si na toto téma představit i referendum," uvedl naopak komunista Miroslav Opálka.
Představy se rozcházejí
Jak se budou chtít politici dohodnout na přijatelném řešení, zatím není jasné, protože názory stran jsou velice rozdílné. ČSSD hodlá po švédském vzoru zavést zásluhový systém fiktivních individuálních účtů (NDC).
Je to průběžně financovaný systém, kdy dnešní pracující hradí penze důchodcům, ale je narozdíl od současného vysoce solidárního systému plně ekvivalentní. To znamená, že důchod odpovídá tomu, co člověk do systému zaplatil na pojistném. Tedy, kdo měl nízké příjmy a platil málo, musí se připravit na nízký důchod.
ČSSD proto počítá se zavedením minimálního důchodu. Věk odchodu do penze by se měl zvyšovat až na konečných 65 let pro muže a ženy.
ODS trvá na zavedení rovného důchodu na úrovni 20 procent průměrné hrubé mzdy s tím, že by se výrazně snížily platby pojistného. Ušetřené peníze by si měli lidé sami odkládat na své stáří. Nedávný průzkum však ukázal, že rezervu na stáří by si tvořil jen jeden člověk z deseti. Většina lidí - 42 procent - by ušetřené peníze použila na zvýšení své spotřeby a na placení dluhů.
Hodně daleko jde ODS v představách o důchodovém věku. Zatímco většina stran počítá s konečným věkem odchodu do penze v 65 letech, ODS se nebrání myšlence, že kolem roku 2100 budou lidé odcházet v 71 letech.
Návrhy unionistů i lidovců stojí, pokud jde o míru solidarity a zásluh, mezi občanskými a sociálními demokraty. Obě strany lidem nabízejí možnost vyvázat si část povinných odvodů na soukromý účet, avšak jen za podmínky, že si připlatí ještě několik procent navíc.
Oba návrhy motivují k odkládání odchodu do důchodu, lidovecký zvýhodňuje lidi s dětmi. Komunisté sázejí předavším na parametrické změny současného systému a zavedení dalších plateb na důchody, například z daní.
Současný důchodový systém je podle odborníků stabilizován přibližně na dvacet let. Chystaná reforma by se měla plně dotknout dnešních třicátníků a mladších. Vůbec by se neměla týkat lidí, kteří už v penzi jsou.