Ekonomové však upozorňují, že Česko stárne a ekonomika se bez starších pracovníků už brzy prostě neobejde. Firmy by proto měly změnit postoj.

"Tvrdilo se, že deset let před penzí se lidi nevyplatí rekvalifikovat a vzdělávat. Tato teorie ale teď rychle padá," upozorňuje profesor Michiganské university v USA Jan Švejnar.

Ze zhruba 3,9 miliónu českých zaměstnanců jich 1,6 miliónu překročilo věk 45 let. Podle ekonomů politika firem se bude muset změnit. Shodují se, že není daleko doba, kdy firmy budou starší pracovníky přesvědčovat, aby do penze neodcházeli. Hlavní důvod je demografický. Společnost stárne, a pokud se udrží současná věková hranice odchodu do důchodů, nastane obrovský hlad po kvalifikovaných zaměstnancích.

Migrace pracovníků ze zahraničí to nevyřeší.

"Skončit musí především schizofrenní situace, že na jedné straně se hovoří o potřebě prodlužovat odchod do penze, a současně se vytváří ve společnosti stále atmosféra, že pro čtyřicátníky už není v pracovním procesu místo," uvedl k tomu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.

Nejlépe ve službách

Podle něj je naopak třeba systematicky vytvářet místa pro starší pracovníky, zejména ve službách. Ty táhnou ekonomiku. "V ČR je ale jejich podíl na výkonu hospodářství stále nedostatečný. Orientace na služby, servis, využívání zkušeností přitom podporuje zaměstnávání starších a zkušených pracovníků s praxí," dodal Štěch.

Jak však vyplynulo z průzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, více než pětina Češek a Čechů je přesvědčena, že šéfové by se starších zaměstnanců rádi zbavili.

Obavy z konkurence

Dvě pětiny dotázaných tvrdí, že starší zabírají místa mladším. Pětatřicet procent respondentů vyčítá starším, že nechtějí při první možné příležitosti z práce odejít, a dvě třetiny dotázaných, že starším pracovníkům chybějí znalosti a neumějí pracovat s moderní technikou. Patnáct procent respondentů si myslí, že nemá cenu zvyšovat kvalifikaci u lidí po padesátce.

"Hlavním motivem těchto názorů u mladších ročníků je obava z konkurence a z toho, že když starší odejdou, mají větší šanci uchovat si pracovní místo, a získat jejich vyšší plat. Společnost je orientována na mladé, a staré lidi obecně považuje za přítěž," míní politoložka Martina Hronová.

Řada pracovníků se musí kvůli prudkému technickému rozvoji rekvalifikovat prakticky každý rok. To úžasně mění přístup i věková omezení k rekvalifikacím. Navíc starší pracovník si školení dokáže obohatit sám svými nesdělitelnými zkušenostmi. "Pokrok v technologiích postupně odbourává fyzickou práci, při níž je věk limitující. Příštích čtyřicet let přinese taková technická zlepšení, že zcela zmizí rozdíl v produktivitě práce mladších a starších," je přesvědčen Švejnar.

Za pravdu těmto odhadům dávají změny v personální politice významných zahraničních firem, zejména v USA. Podle expertů by zapojení starších Američanů, kteří se ocitli mimo, do hospodářského života země zvýšilo do roku 2045 hrubý domácí produkt Spojených států bez jakýchkoli investic o devět procent.

Firmy v USA si prostě začínají uvědomovat, že jednou z možnosti zvýšení výkonu, konkurenceschopnosti je využívání práce starších, kteří místo toho, aby odebírali penzi, mohou přinést firmám výrazné zisky. Výzkumné ústavy již dnes uzavírají se staršími pracovníky, kteří mohou uplatnit své zkušenosti, smlouvy s pružnou pracovní dobou.

Umění komunikovat

Rozumní šéfové berou v potaz, že generace současných zaměstnanců ve věku mezi čtyřicítkou a šedesátkou je zcela jiná než generace před nimi. Padesátníci jsou více vzdělaní, umí pracovat s výpočetní technikou, jsou ochotni se učit, protože poznali nezbytnost zvyšování kvalifikace

Strmě stoupá i znalost jazyků u generace, která se padesátce blíží. Předností pro firmy se stávají zkušenosti těchto lidí, schopnost analytického myšlení, uvažování v souvislostech. Šéf Siemensu v ČR Pavel Kafka navíc upozorňuje, že mladá generace je schopna komunikovat jen se svými vrstevníky.