Norma má urychlit stavby silnic a dálnic, které nyní mnohdy váznou na spekulantech, kteří nechtějí své pozemky prodat a zdržují i řízení, která o vyvlastnění rozhodují. To nyní probíhá tak, že stavební úřady nebo soudy stavbu prohlásí za veřejný zájem, teprve potom je vyvlastnění možné. Právě silnice a dálnice se ale často do kolonky veřejný zájem nedostanou. Nový zákon mění pravomoci, nově by o vyvlastnění rozhodovaly obecní úřady.

Proti zákonu vystupuje ODS, tvrdí, že vyvlastnění je opravdu krajní řešení situace a nejde uzákonit, aby o něčem tak výjimečném mohl rozhodovat každý obecní úřad.

S tím, že je vyvlastnění potřeba užívat málo, souhlasí i ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon předložilo. "Vyvlastnění je chápáno jako krajní zásah do vlastnictví a návrh zákona pro ně stanoví zvlášť přísné podmínky," řekl při projednávání ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.

Zákon zvyšuje sumu, kterou člověk při vyvlastnění pozemku, stavby nebo věcného břemena dostane. Náhrada bude stejná nebo podobná jako suma, kterou by člověk dostal při prodeji pozemku nebo budovy na trhu.

Jemnější pokus

Mnohem tvrdší novelu se ve Sněmovně pokusila prosadit skupina levicových poslanců v květnu. Neúspěšně. Návrh, aby byly stavby silnic  dálnic za veřejný zájem považovány automaticky, a tudíž automaticky vyvlastňovány, neměl šanci projít ani menšími vládními stranami KDU-ČSL a US-DEU.

Napoprvé sněmovnou zákon prošel, když ale normu vrátil Senát, poslanci už nebyli schopni dát dohromady potřebných 101 hlasů. [celá zpráva] Lidovcům se nelíbí ani současná podoba normy.