"Přechodná lhůta se prodlouží o tři roky," potvrdil deníku rakouský ministr hospodářství Martin Bartenstein.

Pracovní trh si před lidmi ze zemí, které do Unie vstoupily loni v květnu, chrání 12 zemí. Mezi nimi například i Německo. To se rozhodlo využít rovnou celou sedmiletou lhůtu. Rakousko loni oznámilo, že si nejprve vezme tři roky a pak se bude dál rozhodovat podle aktuálních čísel nezaměstnanosti a poptávky.

Rakouské ministerstvo prodloužení zdůvodnilo tím, že stále pozoruje poptávku z okolních států, lidé se přitom nezajímají o kvalifikované zaměstnání, jak by Rakousko chtělo, ale spíše o dělnické profese nebo o pomocné práce v domácnosti.

Omezení trhu ale neznamená, že lidé v Rakousku pracovat nemohou. Musí si jen vyřídit pracovní povolení a další dokumenty.

Ve třech odvážných se strach nevyplnil

Argument o nezaměstnanosti a strachu z přílivu pracovní síly je ale dost sporný. Země, které trh otevřely, například Británie, Irsko nebo Švédsko, sice pozorují rostoucí zájem, v žádném případě to ale není masový příliv. A například do Německa nebo Francie odcházejí lidé pracovat i přesto, že tyto země volný pohyb zaměstnanců stále omezují.

Mnohdy také záleží na konkrétní nové členské zemi. Například z Polska odchází za prací do zahraničí hodně lidí, Češi tak náchylní ke stěhování nejsou.