U rodin s dětmi a s minimálními mzdami přitom tvoří sociální dávky až 67 procent rodinného rozpočtu. U bezdětných je to průměrně 26 procent, u podnikatelů pouze 12 procent. Podle údaje MPSV je v Česku 232 tisíc sociálně slabých rodin, nejvíce, téměř polovina, pochopitelně v oblastech s vysokou nezaměstnaností, tedy v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Na sociálních dávkách stát v prvním čtvrtletí roku vydal 83,7 miliardy korun. V porovnání se s loňskem je to o 4,7 miliardy více. Většina této sumy, 60 miliard, šla na důchody. Není to dáno jen tím, že roste výše penzí ale také tím, že důchodců je stále více a výdaje na ně se tak zvyšují.

Pracovní období života nyní končí silné poválečné ročníky. Stále více lidí odchází také do důchodu předčasně, protože si ve vyšším věku už nemohou najít práci. Průměrná výše starobního důchodu je nyní 7702 korun.

Dávky tvoří třetinu příjmů domácností

Podpora v nezaměstnanosti byla v průměrné výši 4034 korun, což je meziročně o 500 korun více. Na nejvyšší částku si přijdou lidé zaregistrovaní na úřadech práce v Praze a Plzeňském kraji, pod průměrem jsou Pardubický a Olomoucký kraj.

Celkové běžné příjmy českých domácností se ke konci prvního čtvrtletí meziročně zvýšily o 20 miliard na 526 miliard korun. Na růstu se jednou třetinou podílely sociální dávky a zbytek tvořily převážně platy a další náhrady zaměstnancům. Po odečtení daní a pojištění zůstal domácnostem příjem asi 356 miliard korun.

Průměrná mzda v Česku byla podle údajů Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí roku 17 678 korun. Dvě třetiny lidí ale mají na výplatních páskách mzdu nižší. Nejvíce berou lidé v oboru bankovnictví a informačních technologií, nejméně zemědělci, lesníci a lidé zaměstnaní v textilním průmyslu. [celá zpráva]