Jde o model Public Private Partnership (PPP), který umožňuje poskytovat služby a realizovat investice prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.  V Česku měl být poprvé vyzkoušen při stavbě dálnice D47 (Lipník nad Bečvou - Ostrava - Bohumín). Realizační dohodu, uzavřenou s konsorciem Housing & Construction (H&C), se ale vláda nakonec rozhodla vypovědět jako příliš rizikovou.

"To, že smlouva s H&C byla pro stát nevyhodná, neznamená, že je špatný i model PPP. Zásadní chybou bylo, že přechozí vláda Miloše Zemana nevyhlásila na projekt D47 výběrové řízení. Smluvní dokumentace byla zpracována velmi narychlo a kontrakt s H&C byl uzavřen i přes záporné stanovisko poradce Matt MacDonald," uvedl na konferenci Luděk Sekyra, předseda představenstva akciové společnosti Sekyra Group.

Zahraniční zkušenosti

S modelem PPP jsou dlouholeté dobré zkušenosti ve Velké Británii, Portugalsku, Nizozemsku, Rakousku a řadě dalších zemí. Úspěšně použit byl i při tak velkolepém projektu, jakým byla stavba tunelu pod kanálem La Manche. Ve Velké Británii dosáhl celkový objem dosud realizovaných a podepsaných projektů na bázi PPP již čtyřiceti šesti miliard liber (v přepočtu přes dva bilióny korun), což představuje deset procent všech veřejných investic.

Z toho šetnáct miliard liber připadá na dosud největší projekt PPP, zaměřený na údržbu a další výstavbu londýnského metra. Britové však PPP využívají i na mnohem menší akce - budování zdravotnických zařízení, škol, věznic, sociálních ústavů a dalších veřejných budov. Do roku 2005 tak v Británii bude postaveno či zrekonstruováno pět set škol.

Strategii má určit poradní centrum

Sekyra Group, Česká spořitelna, Raiffeisenbank, Royal Bank of Scotland, Atkins a CMS Cameron McKenn nyní přišly s návrhem, jak i v Česku zapojit soukromé subjekty do veřejných investic a služeb v oblasti zdravotnictví, školství, obrany a dopravy. "Máme na mysli právě systém PPP, který využitím soukromého kapitálu umožňuje státu podstatně urychlit rozvoj sociální i dopravní infrastruktury a omezit přitom dopady těchto rozsáhlých investic na státní a veřejné rozpočty," řekl Právu Sekyra.

Sekyra Group a zmíněné banky doporučují vládě zřídit zvláštní poradní centrum, které by stanovilo strategii PPP a určilo priority pro naši republiku, navrhlo platební schémata jednotlivých projektů, aby se nezvyšovalo zadlužení země, a poskytovalo by přitom také poradenské služby. Mezi navrhovanými akcemi, kde by se zřejmě dalo PPP využít, je například stavba dálnice D3, která má propojit Prahu přes Tábor a České Budějovice s Rakouskem, dostavba pražského vnitřního dopravního okruhu, rozšíření metra, rychlodráha z centra Prahy do Ruzyně a chystaný rozvoj tohoto letiště (terminál Sever 2 a další přistávací dráha), přesun brněnského hlavního nádraží, nové vysokoškolské kampusy v Praze a Brně, budovy a areály pro potřeby ministerstev obrany a vnitra.

Banky mají 250 až 300 mld. korun volné likvidity

Model PPP je použitelný i pro nákup vojenské techniky, zejména stíhacích letounů. "Jen dostavba dálniční sítě v ČR si v příštích patnácti letech vyžádá 400 až 600 miliard korun. Další investice jsou nezbytné v oblasti školství i zdravotnictví. Je zjevné, že stát nebude mít dostatek zdrojů, aby mohl ambiciózní plány sám naplnit. Je tedy třeba do toho zapojit soukromý kapitál. Iniciátoři projektu tvrdí, že český finanční sektor má dostatečnou kapacitu, aby finančně pokryl bezprostřední nároky, spojené s projekty PPP.

 "V bankovním sektoru je nyní 250 až 300 miliard korun volné likvidity. Domácí banky touží po rozumných a návratných dlouhodobých projektech, které nabízejí smysluplný poměr mezi rizikem a návratností. Kooperace veřejného a soukromého sektoru při rozvoji veřejných služeb k takovým projektům nesporně patří," je přesvědčen Sekyra.