"Schůzka byl spíše procedurální, potvrdili jsme na ní výsledky týmu expertů, které nikdo nezpochybnil. Rozhodli jsme se prodloužit expertům mandát a rozšířit skupinu o osoby s mandátem k politickým jednáním. Dohodli jsme se, že systém je třeba změnit," řekl Právu předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Podle něj se má tým do 31. října pokusit najít politickou dohodu a předložit výsledek předsedům stran.

Svou činnost tedy obnoví tým expertů, který od loňského října představy politických stran o budoucím důchodovém systému propočítával. V čele stál Vladimír Bezděk z České národní banky. Nyní by měl podle Paroubka skupinu vést ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD).

Schůzky se kromě premiéra a ministra práce zúčastnili předseda ČSSD Stanislav Gross, šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý, předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, místopředseda KSČM Václav Exner, předseda US-DEU Pavel Němec a Vladimír Bezděk.

Současný systém vydrží ještě 20 let

Stávající systém penzí vydrží sice ještě asi 15 či 20 let bez dluhů, ale česká společnost stárne. Lidé nad 60 let tvoří nyní asi pětinu populace. Za 60 let jich bude již více než třetina. Těch, kteří budou pracovat a na penze přispívat, současně ubude.

Opoziční ODS s výsledkem schůzky úplně spokojena nebyla. "Očekával jsem za ODS, že se podaří lépe zformulovat už v tuto chvíli věcné zadání pro tuto práci. To se bohužel nepodařilo," řekl novinářům po jednání Tlustý.

Představy pětice stran ze Sněmovny se zatím výrazně liší. ČSSD počítá s osobními účty, výše odvodů by se promítla do penze. Podle lidovců by lidé mohli část odvodů svěřit fondům. Důchod od státu by pak byl nižší. Podobný návrh mají unionisté, připojištění ale zvyšují. ODS staví na nízkém rovném důchodu a nižších odvodech. S KDU-ČSL už začala o sladění návrhů obou stran jednat. Komunisté by systém příliš neměnili.

Ekonomové: Reforma se týká jen lidí mladších 50 let

Připravovaná reforma důchodů se podle ekonomů oslovených ČTK zřejmě dotkne jen Čechů mladších 50 let. Starší lidé zůstanou v současném systému, hrozí jim však nižší valorizace než dnes. Mladší generace si již na důchod budou muset spořit, a to mnoho desítek miliard korun ročně. Do důchodu půjdou dnešní mladí lidé pravděpodobně až kolem 65 let či později. Celkové náklady na penzijní reformu mohou za několik desítek let překročit i bilión korun.

Podle Petra Sklenáře ze společnosti Atlantik FT se lidí nad 50 let klíčové reformní změny nejspíš vůbec nedotknou. Jejich doba odchodu do důchodu a nastavení výše penzí by se tak měly řídit současným systémem. Češi mezi 40 a 50 lety budou mít podle něj zřejmě na výběr, zda zůstanou ve starém systému, nebo vstoupí do nového. "Reforma bude klíčová pro všechny ročníky mladší 35 let," řekl Sklenář.

Mladí lidé mají podle expertů v podstatě jistotu, že si budou na důchody spořit a zároveň státu odvádět méně peněz než dnešní pracující. V nejhorší situaci tak je podle analytiků dnešní střední generace pětatřicátníků. Ta půjde do důchodu v době vrcholící demografické krize. Stát nebude mít na udržení dnešních podmínek prostředky i přesto, že tito lidé budou odvádět vysoké pojistné. "Je to ona ztracená generace, která bude muset každopádně platit na zajištění penzí pro stávající a budoucí penzisty a zároveň by si již měla začít vytvářet i vlastní rezervy na stáří," uvedl Jiří Rusnok z ING.

Hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek očekává, že se reforma důchodů dotkne různým způsobem všech generací. Současní důchodci se prý budou muset připravit na nižší růst penzí. S tím souhlasí i Rusnok, podle kterého se budou důchody asi zvyšovat jen o inflaci. Navíc poklesne poměr důchodů k průměrným platům.