Nelíbí se jim, že ministerstvo obrany nedostatečně prosazuje český vojenský průmysl, který by se podle nich mohl více podílet na největším armádním obchodu v historii ČR, než jak mu to umožňují současné požadavky resortu obrany.

Podle informací Práva by podíl českého průmyslu na výrobě transportérů měl činit asi 25 procent. Poslanci chtějí s Kühnlem vyjednávat, aby se podmínky tendru změnily ve prospěch českých a moravských firem. Ministr o tom nechce ani slyšet, soutěž totiž už běží a zájemci by do poloviny července měli obraně předat své nabídky.

Poslanci proto vyhrožují, že vyškrtnou peníze potřebné ke koupi transportérů z armádního účtu při projednávání státního rozpočtu letos na podzim, a tím ohrozí průběh tendru.

Minimálně 40 procent

"Buďto se poměr českých subjektů, které splní nejpřísnější kritéria, změní v jejich prospěch, anebo se celá zakázka shodí pod stůl a připraví se nové zadání více vyhovující pro český a hlavně moravský průmysl," řekl Právu poslanec Radim Turek (ČSSD). Nejjednodušší cesta podle něj je, když se "armádě neschválí peníze na tento projekt při projednávání rozpočtu na příští rok".

S tím souhlasí i jeho kolega Antonín Seďa (ČSSD). Poslanci získali podle něj podstatné informace o tom, že by se český vojenský průmysl mohl více podílet na výrobě transportérů, během nedávné návštěvy velkých zbrojařských firem.

"Já mám představu českého podílu asi 40 procent jako minimum," uvedl Seďa. O větší účast českého průmysl na zakázce se chce zasadit i Karel Šplíchal (ČSSD).

Kühnl: Podíl je maximální

Podle Kühnla současné zadání počítá s maximální účastí českých firem. "Je tam výslovně řečeno, že budoucí dodavatel obrněných transportérů musí celý následný servis dělat prostřednictvím českého podniku a o tom nerozhodlo ministerstvo obrany, ale vláda," uvedl Kühnl pro Právo. Na dotaz, zda bude ochoten vyjednávat s poslanci, ministr jen rozhodil rukama.

Člen branného výboru Sněmovny Pavel Severa (KDU-ČSL) se domnívá, že k zastavení tendru může dojít. "Je to obrovská zakázka a je tu hodně zájmů a lobbistických tlaků. Pokud si budou chtít soc. dem. poslanci nějaké nejasnosti vzít jako záminku pro to, aby neschválili armádní rozpočet, tak se jim to může podařit," uvedl Severa.

Tendr na nákup transportérů za 25 miliard finančně převyšuje i pronájem 14 stíhaček Gripen, které Česko stály necelých 20 miliard korun.

Postoj soc. dem. zákonodárců překvapil předsedu branného výboru Jana Vidíma (ODS), jenž by se zvýšením podílu českých producentů souhlasil. "Ovšem jestli tohle napadá vládní poslance, tak shození rozpočtové kapitoly znamená nepřijetí rozpočtu jako celku," upozornil Vidím.

"Rozpočet za rukojmí neberu"

Tak daleko ale Turek ani ostatní poslanci nechtějí zajít. "Nechci si brát celý rozpočet za rukojmí, aby mně ostatní spílali, že jsem jako Hojdar," uvedl Turek. Dodal, že věří v dohodu s ministerstvem. Pokud k ní nedojde, bude se snažit, aby branný výbor neschválil armádě peníze na nákup obrněnců, což se mu za pomoci hlasů opoziční ODS, KSČM a nespokojených soc. dem. poslanců může podařit.

Předseda rozpočtového výboru Michal Kraus (ČSSD) ale poznamenal, že tento orgán Sněmovny na usnesení branného výboru nemusí brát zřetel a Sněmovně může navrhnout původní záměr ministerstva.

"Pokud by rozpočtový výbor dospěl k názoru, že usnesení branněbezpečnostního výboru například neumožňuje armádě realizovat její záměry, tak může toto usnesení změnit," uvedl Kraus. Dodal, že rozhodující slovo má celá Sněmovna a poslanci během závěrečného projednávání rozpočtu mohou ještě výdaje na transportéry napadnout.