Pokud lidé chtějí začít stavět nyní, musí požádat o stavební povolení, na obecním úřadu pak proběhne stavební řízení, během něhož může kdokoliv proti stavbě podat protest, například majitel sousedního pozemku. Úřad o každé námitce rozhoduje.

Když zákon projde v nynější podobě celých schvalovacím procesem, stačilo by, když lidé nebo firmy stavbu rodinného domu nahlásí a počkají na reakci úřadu. Pokud do 40 dnů nepřijde, je stavba automaticky považována za povolenou.

Mezi stavby, které by nepodléhaly povolení se kromě rodinných domů do 150 m2 o maximálně třech nadzemních podlažích dostaly třeba také sjezdy z dálnic, stavby cirkusových stanů nebo dočasně umístěných hal do 3000 m2.

Z novely jsou zatím nadšeny především firmy, které staví rodinné domy na klíč. Zákon nyní projde projednáním ve sněmovních výborech. Pokud ho schválí obě komory parlamentu a posléze podepíše prezident, mohl by začít platit od ledna 2007.

Jednodušší vyvlastnění

Poslanci také rozhodli o tom, že vyvlastňovat pozemky pro stavbu dálnic by mělo být jednodušší. Podobný návrh Sněmovna odmítla minulý týden, ten nynější je ale v principu stejný. Stavby dálnic a silnic by byly automaticky považovány za stavby ve veřejném zájmu a o tom, zda pozemek může být vyvlastněn už by nerozhodoval místní úřad. Právě to se na zákonu nelíbí ODS.

V porovnání s odmítnutým návrhem se mění ceny, které by lidé za vyvlastněný pozemek dostali. Připadla by jim zřejmě tržní ceny, případně jiná náhrada, například jiný pozemek nebo jiná budova. Majitelům firem, která by na takových pozemcích stály, by se do náhrad počítal např. i ušlý zisk.