Lidé v případě, že by byli nezaměstnaní, jsou také ochotní pracovat v noci, o sobotách a nedělích, nebo mít vyšší pracovní tempo než v předchozí práci.

Lidé by ale spíše odmítali práci, která by vyžadovala dlouhé dojíždění, nebo by museli pracovat ve zhoršených podmínkách, například v hluku, velkém horku nebo ve špíně. Takovou práci by odmítlo 70 procent z více než tisíce oslovených, přijalo by ji 25 procent lidí.

Jak lidé odpovídali na otázku: přijali byste zaměstnaní které by vyžadovalo... (v %)
. rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne
zaučení nebo rekvalifikaci 25 59 10 4
nižší kvalifikací 13 51 22 8
práci ve zhoršených podmínkách 4 21 44 26
vyšší pracovní tempo 10 59 20 4
práci přesčas 13 61 17 5
noční práci 9 36 32 18
práci o víkendu 11 43 27 15
delší dojíždění než 2 hod. denně 4 20 36 33
přestěhování se 4 14 24 50
bylo v zahraničí 8 23 20 42
bylo placeno méně, než jste zvyklí 4 29 43 17
zdroj: CVVM

Pokud by lidé zaměstnání ztratili, většina z nich by se napřed snažila sehnat konkrétní práci, tedy tu, kterou umějí. Takový postup by zvolilo 62 procent lidí. Jakoukoliv práci by část z nich byla ochotná přijmout až po nějaké době neúspěšného hledání. Zaměstnání, které by neodpovídalo kvalifikaci, by hned přijalo sedm procent lidí, třicet procent by o tom uvažovalo.

"Snahu hledat konkrétní zaměstnání vyjadřují relativně častěji vysoce kvalifikovaní pracovníci, samostatně činné osoby, respondenti s dobrou životní úrovní, absolventi vysokých škol a také studenti," uvedl Jan Červenka z CVVM.

Naopak lidé se základním vzděláním, nekvalifikovaní dělníci případně nezaměstnaní se častěji přiklánějí k tomu, že by přijali jakoukoliv práci.

V porovnání se podobnými výzkumy z předchozích let se tyto hodnoty nijak zvlášť nezměnily, poměr lidí, kteří by hledali konkrétní nebo naopak jakoukoliv práci zůstává přibližně stejný, 62:37 procentům. Jedno procento se nedokáže rozhodnout.