Ministr financí Bohuslav Sobotka se rozhodl na základě dopisu nechat úsek, za který byl náměstek Zelinka odpovědný - tedy za deblokace dluhů, vymáhání českých pohledávek v zahraničí a mezinárodní arbitráže - prošetřit interním auditem. Ačkoliv konečné výsledky prováděného auditu budou známy až za několik týdnů, rozhodl se Zelinka na základě dílčích zjištění ve středu rezignovat.

"Předběžná zjištění interního auditu považuji za natolik závažná a natolik se mě osobně dotýkají, že se jim musím věnovat, a proto nemohu stoprocentně vykonávat funkci náměstka ministra financí," řekl Zelinka.

Ministr Sobotka bezprostředně poté, co se dozvěděl o Zelinkově odstoupení, řekl: "Pan náměstek vyvodil z předběžných výsledků auditu osobní odpovědnost. Šetření ale pokračuje, konečné stanovisko vydá ministerstvo poté, až interní audit skončí."

K otázce možného policejního vyšetřování se ale ministr odmítl vyjádřit. "V tuto chvíli fungují kontrolní mechanismy ministerstva," uvedl Sobotka.

Podle informací Práva Zelinka již ve čtvrtek na ministerstvu financí nebyl a odevzdal i svůj služební mobil.

Debloklace je riziko

Do funkce náměstka ministra nastoupil Zelinka v roce 2000, kdy byl ministrem financí Pavel Mertlík (ČSSD). Měl bezpečnostní prověrku nejvyššího stupně. Ještě v roce 2001 dosahovaly pohledávky ČR v zahraničí 205 miliard korun. Bývalí ministři financí Mertlík a Jiří Rusnok, kteří Zelinku jako náměstka zažili, ale i experti na mezinárodní finance shodně potvrzují - deblokace zahraničních pohledávek je problém.

Často jsou v zemích, kde nepanují zrovna demokratické poměry. Země, která chce pohledávky získat, tak nemůže učinit bez ústupků a složitého vyjednávání. Často musí přistoupit na to, že dlužnická země si určuje firmy, které splátky zajišťují, či má řadu dalších podmínek. Navíc nikdy se nepodaří vymoci celá suma. Pokud se podaří získat zpět 10 až 20 procent z celkově dlužné částky, je to velký úspěch, potvrzují experti na mezinárodní právo a finance.

Některé rozvojové země své dluhy prostě neplatí, protože nemají z čeho. Do vyjednávání se proto pouští firmy, které nemají vždy dobrou pověst. Dohody o deblokacích jsou po celém světě tajné. Přehled o tom, jak putují finanční toky, neexistují.

Úspěšný vyjednávač

Zelinka jako profesionál podle reakcí expertů na mezinárodní finanční vztahy dluhy vymáhat uměl, a byl úspěšný. Dokladem je zisk 20 miliard korun z ruského dluhu v roce 2001, a to v době, kdy Rusko nesplácelo své dluhy vůči daleko významějším věřitelům. Dvě miliardy korun se Zelinkovi podařilo získat v roce 2004 z jiných zahraničních pohledávek.

Největšími dlužníky Česka jsou stále Rusko, Kuba, Sýrie, státy bývalé Jugoslávie, Sudán, Nikaragua, Alžírsko, Libye a řada dalších zemí. Přes dosavadní deblokace dluží země ve všech částech světa Česku stále asi 70 miliard korun.

Zelinka se podílel na jednání s Nomurou ohledně jejích požadavků na odškodnění za ztrátu IPB ve výši 40 miliard a na dalších arbitrážích vůči Česku.