Počet rodin, které se považují za chudé, se v naší republice ale již několik let příliš nezvyšuje ani nesnižuje. Vyplývá to z průzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV) a šetření Eurostatu.

Pocit chudoby je podpořen především srovnáním se životním standardem ostatních členů společnosti. Za chudé domácnosti se v ČR rozhodně nepovažuje 17 % domácností. Chudobu určitě nepociťuje 22 % mladých domácností ve věku do 30 let.

Největší problémy mají malé domácnosti

Podle uvedeného průzkumu VÚPSV se za chudé domácnosti považovaly především ty, které tvořila pouze jedna samostatně žijící a ekonomicky činná osoba či neúplné rodiny. Pocit chudoby je zde podpořen především faktem, že na veškeré náklady a platby je člověk sám.

S přibývajícím počtem členů domácnosti pocit chudoby klesá, ovšem členové rodin od pěti členů výše se již za chudé začínají opět považovat častěji.

Není velkého rozdílu v tom, jak chudobu vnímá muž či žena. Těžce však pocitují chudobu starší občané. Mezi lidmi s nižším vzděláním je nejvíce těch, kteří se považují za chudé. Pocit chudoby s vyšším stupněm dosaženého vzdělání klesá.

Se svým platem je spokojen málokdo

Se svým příjmem není podle průzkumu VÚPSV spokojeno zhruba 60 % občanů. Velmi obížně hospodaří a těžko vyjde se svým příjmem desetina domácností, což koresponduje s počtem rodin, které se považují za chudé.

Pocit chudoby je podle Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí častější ve větších a středních obcích a v regionech s největší nezaměstnaností.

Naopak nejméně domácností, které se považují za chudé a současně prohlašuje, že nevystačí se svým příjmy, najdeme v malých obcích, zejména tam, kde rodinám odpadají výdaje za bydlení a současně mají zahrádku či pole. V malých obcích je i méně možností využívat volný čas k rekreaci či jinak utrácet.

V EU hrozí chudoba 56 miliónům lidí

Rovněž ve vyspělejší Evropě poslední dobou padá mýtus, podle kterého se předpokládalo, že vyšší ekonomický růst a efektivnější  přerozdělování příjmů sociálního státu povede ke zmírnění či dokonce eliminaci chudoby.

Ukázalo se, že ani prudký hospodářský růst a štědré sociální dávky chudobu nevymýtí. Hrozba chudoby visí nad 15ti % obyvatel Unie, tedy nad 56 milióny lidí.

V EU je v současnosti zcela bez zaměstnání každá osmá domácnost, čtvrtina všech nezaměstnaných je bez práce déle než dva roky. Na svých internetových stránkách tyto trendy uvedl statistický úřad Eurostat, který přitom vycházel ze statistických údajů za rok 2001.

U 33 miliónů lidí v EU je riziko chudoby trvalé. Relativně nejlepší je situace ve Švédsku, kde chudoba ohrožuje pouze devět procent lidí. O dva procentní body víc hlásí Dánsko, Německo, Nizozemsko a Finsko.

Naopak v Řecku a Portugalsku této hrozbě čelí více než pětina obyvatel.