Státní dluh v 1. čtvrtletí dosáhl historicky nejvyšší hodnoty. Jeho růst ovlivnila zejména emise dluhopisů za jednu miliardu eur na zahraničních trzích. Ekonomové sice připouštějí, že dluh není zatím příliš vysoký, dynamiku jeho růstu však považují za vážnou hrozbu.

Stát svůj dluh stále více financuje dluhopisy s delší splatností. Její průměrná délka vzrostla již na 5,6 roku. Cílem ministerstva je využít stále ještě nízkých úrokových sazeb a ušetřit na úrocích. Podíl krátkodobého státního dluhu se po předchozích poklesech stabilizoval na asi 25 procentech, do konce roku by však měl klesnout pod 24 procent. Krátkodobé pokladniční poukázky tvoří přibližně jednu pětinu dluhu.

Takzvaný obchodovatelný dluh se za první tři měsíce letošního roku zvýšil přibližně o 25 miliard korun na 597,5 miliardy korun. Stát v březnu vydal svoji druhou emisi dluhopisů na zahraničních trzích v historii, a to ve výši jedné miliardy eur (asi 30,1 miliardy korun).

Deficit podle ekonoma Pavla Sobíška neznamená narušení pozitivního vývoje v konkurenceschopnosti ekonomiky. "Bilance obchodu skončila totiž v dubnu opět v přebytku a jediným důvodem zhoršení běžného účtu bylo zahájení období výplaty dividend," tvrdí.

Méně uspokojivý se naopak podle něj zdá vývoj na finančním účtu, který již třetí měsíc po sobě vykázal deficit. To je částečně výsledkem nižšího přílivu přímých investic, zejména ale čistého odlivu v portfoliových investicích. "Druhá z uvedených příčin je zřejmě výsledkem snížení úrokových sazeb ČNB pod úroveň eurozóny, které snížilo atraktivitu tuzemských aktiv pro tuzemské i zahraniční investory," dodal Sobíšek.

Podle Jana Vejmělka z Komerční banky by trend zlepšující se bilance běžných plateb měl pokračovat minimálně ve druhém čtvrtletí. "Jednak bude pokračovat trend meziročního zlepšování zahraničního obchodu, jednak odlivy dividend by neměly překonat loňský rok (který byl poznamenán rozdělováním zisků i z předchozích let). Obáváme se, že negativní úrokový diferenciál bude investory i nadále nutit hledat investiční příležitosti v zahraničí," uvedl Vejmělek.

Státní dluh je dluhem centrální vlády. Spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Jeho výši ministerstvo financí zveřejňuje později. Loni překročil bilión korun a v poměru k HDP přesáhl 41 procent.