"Určitou podporu dostávají nezaměstnaní v příhraniční oblasti, kteří si najdou práci ve vzdálenosti 30 až 40 kilometrů za hranicemi SR. Děje se tak po dohodě s úřady práce okolních států," řekl Právu mluvčí ministerstva Martin Danko.

Ohradil se ale proti výrazu "vývoz nezaměstnanosti" , kterým úřady SR obvinil například německý bulvární Bild. "Stejnou podporu by nezaměstnaní dostali i v případě, že by si našli práci v SR v okruhu 30 až 40 kilometrů od bydliště. Pokud však bydlí blízko hranice a najdou si práci v zahraničí, mají rovněž nárok na příplatek," dodal Danko.

Mluvčí se nevyjádřil ke spekulacím, že zmíněnou podporu dostanou v rámci omezeného testu nejdřív čtyři tisíce nezaměstnaných. "Nejde o proplácení nákladů na cestovné, ale konkrétní částku, kterou mohou využít na hrazení výloh při cestování za prací. Opakuji, nehraje roli, zda si najdou práci v SR, nebo v zahraničí," zdůraznil Danko.

Potvrdil však, že nezaměstnaný má nárok na příplatek pouze v případě, že je minimálně tři měsíce řádně registrován na úřadu práce. Velké firmy v Maďarsku poblíž slovensko-maďarské hrance, jako například Suzuki u Ostřihomi, Nokia v Komáromu nebo General Motors v Györu, přivítaly možnost zaměstnávat Slováky, protože v okolí není dostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Nespokojenost v Rakousku

V Rakousku ale krok vyvolal slovenských úřadů rozdílné reakce. Kancléř Wolfgang Schüssel řekl, že jeho zemi tento přístup Bratislavy nepoškodí, protože od loňska uplatňuje přechodné období, čímž omezuje zaměstnávání pracovníků z většiny nových členských zemí EU. Naopak tajemnice sociálních demokratů (SPÖ) Doris Buresová SR kritizovala, že chce "přenést své vlastní problémy do zahraničí".

Rakouský deník Die Presse ale upozornil, že podle pravidel přechodného období každý Slovák potřebuje od rakouských úřadů k práci povolení, přičemž jeho budoucí zaměstnavatel musí doložit, že nedokáže volné místo obsadit Rakušanem.