Vyplývá to z prvních výsledků projektu Monitorování chudoby Tomáše Sirovátky a jeho kolegů z brněnské pobočky Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. V ČR sledovali více než deset tisíc domácností.

Sociologové vidí jako hlavní příčiny většího pocitu chudoby v Česku to, že po období nivelizovaných příjmů dochází k prudkému nárůstu diferenciace mezd, dynamickému pohybu životních nákladů, zejména v oblasti bydlení a tlaku na spotřebu. Tím se pocity lidí spojené s nižšími příjmy jen posilují.

Jedno je ale společné všem státům v Evropě. Největším zdrojem chudoby i subjektivního pocitu chudoby je především nezaměstnanost. "I zaměstnaní lidé jsou ale dnes vystaveni riziku chudoby," potvrdil Právu poslanec Evropského parlamentu Richard Falbr. "V celé Unii takovémuto ohrožení dnes čelí na 14 miliónů lidí, což představuje celých 7 % zaměstnané populace," dodal.

Hranice chudoby je v Česku stanovena výší životního minima, což je 4300 korun měsíčně pro jednotlivce. Pro čtyřčlennou rodinu s dětmi ve věku 5 a 9 let hranice chudoby činí 11 500 korun. Pokud je domácnost složena jen ze samoživitelky a například 12letého dítěte, jejich životní minimum činí 7160 korun.

V Evropské unii to ale lidé vnímají přesně naopak. Zatímco pod hranicí chudoby žije téměř 17 procent občanů ze starých zemí Unie, jen asi 7 procent z nich s obtížemi vychází se svými příjmy. Podle evropských měřítek z roku 2002 je chudobou ohrožen samostatně žijící občan s ročním příjmem (po zahrnutí všech sociálních transferů) nižším než 2398 eur (přibližně 72 000 korun), což odpovídá měsíčnímu příjmu asi 6000 korun.

Rodiny s více dětmi

V ČR patří mezi nejvíce ohrožené chudobou rodiny s více dětmi. Platí, že čím více dětí, tím je pro rodinu větší riziko chudoby. Bezdětná rodina má o třetinu menší riziko chudoby než domácnosti s dítětem. Vůbec nejchudší podle příjmů jsou rodiny se třemi a více dětmi a rodiny neúplné, kde zůstává sama matka s dítětem. Tyto rodiny sice tvoří pouze 5 procent domácností, ale zato se na celkovém počtu chudých podílejí dvaceti procenty.

Mezi další skupiny ohrožené chudobou v Česku patří mladí lidé do 18 let a domácnosti důchodců, ovšem v menší míře než v zemích původní EU. Naopak na opačném pólu, tedy mezi rodinami nejméně ohroženými chudobou, jsou jednočlenné domácnosti bez dětí či rodiny vysokoškoláků.

V České republice míru chudoby výrazně snižují vyplácené sociální dávky. Efektivnost těchto dávek se pohybuje okolo 78 procent. Sociální transfery odstraňují hrozbu chudoby především u důchodců, u věkově mladších skupin. Nejnižší efekt sociálních dávek je u neúplných rodin.

Přes 13 procent osob není schopno v České republice platit v termínu za bydlení (proti 8 procentům v EU). Zhruba polovina občanů nemůže jíst obden maso, kupovat si nové oblečení a dovolit si týdenní dovolenou mimo domov. Obdobných hodnot dosahuje v Evropě jen Řecko a Portugalsko.

Naopak v zemích původní evropské patnáctky si nákup nového oblečení nemůže dovolit 13 procent lidí a jíst maso obden nemůže pouze 6 procent populace. Osoby, které nejsou podle příjmů chudé, vycházejí se svými příjmy jen proto, že v zásadě rezignují na kvalitní uspokojení svých základních potřeb.