Listu to řekl americký představitel, který si nepřál být jmenován, protože dohoda nebyla dosud oficiálně ohlášena. Chudým zemím by měly být odpuštěny dluhy u Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Odepsání dluhů umožní dlužnickým zemím znovu začít, dát své účty do pořádku a nakonec si znovu vypůjčit. Nové půjčky by však byly určeny na ekonomický rozvoj a na zdravotní, vzdělávací a sociální programy, nikoliv na splátky současného dluhu, napsala agentura AP.

Prezident George Bush naznačil ochotu, že odepsání dluhu v podstatě podpoří. Spojené státy a Británie však dosud měly velmi rozdílné názory na to, jak takový plán bude fungovat.

Británie dávala přednost tomu, aby vyspělé státy převzaly odpovědnost za splacení dluhů. USA naopak požadovaly, aby dluh zcela odepsali věřitelé. Nakonec Británie souhlasila s americkou variantou. Spojené státy na oplátku slíbily, že věřitelům poskytnou další finance na úhradu odepsaných částek.

Ne všechny státy souhlasí

Druhou spornou otázkou byl prodej části zlatých rezerv Mezinárodního měnového fondu, kterým by se zaplatily půjčky poskytnuté fondem. Spojené státy byly proti prodeji zlata, protože by vyvolal pokles cen na volném trhu a poškodil producenty zlatého kovu. Podle dosaženého kompromisu MMF na tyto účely použije část výtěžku z prodeje zlata z devadesátých let.

Postoje vyspělých států na řešení dluhů nejchudších zemí se však liší. Německo spolu s Francií a Japonskem navrhlo, aby bohaté státy vzaly na sebe náklady spojené s obsluhou dluhu u těch zemí, které mají potíže se splácením úroků.

Tyto náklady by během deseti let dosáhly asi jedné miliardy dolarů. Zejména Německo se staví proti britsko-americkému návrhu na odepsání části samotného dluhu některých zemí. Nejmenovaný německý představitel ještě ve čtvrtek tento návrh odmítal a vyjádřil přesvědčení, že ani ostatní země skupiny jej nepodpoří.