Na změnách ušetří dvě desítky členských zemí, pět zemí si připlatí. Velká Británie ušetří 909 miliónů eur (což je zhruba tolik, kolik dá ČR). Zhruba 320 miliónů eur, tedy asi 10 miliard korun, ušetří Německo. Británie zaplatí méně kvůli rozdílu v kurzu, Německo proto, že jeho ekonomika není tak výkonná.

Nejvíce si připlatí Polsko, o 318 miliónů eur více než loni, a Česko, o 89 milionů eur více. Je to kvůli posilování zlotého a koruny vůči euru. Ale zisky a ztráty z kurzových rozdílů se v praxi podle komise neprojeví, protože příspěvky do rozpočtu EU se platí v národních měnách.

Kromě Česka a Polska vzroste odvod do rozpočtu EU také Belgii, Irsku, Kypru a Lotyšsku. Příspěvek Slovenska, které mělo odvést 393 milionů eur, se po dvou kolech přehodnocování snížil celkem o 11 miliónů eur.

Komise v polovině května poprvé snížila příspěvky členských zemí o 2,737 miliardy eur loňského přebytku. Nyní seškrtala odvody podruhé, celkem o 526 miliónů eur. Původně měly členské země do společné pokladny odvést 105,216 miliardy eur, nyní to bude 101,953 miliardy eur.

EU vrátila Česku 21 miliónů eur

Česko loni odvedlo do rozpočtu EU 932 miliónů eur, tedy asi 28 miliard korun. O něco více dostalo na dotačních programech. Unie posléze zemi vrátila 21 miliónů eur z přebytku, stát je podle ministra financí Bohuslava Sobotky použije na snížení rozpočtového schodku. [celá zpráva]

Britská sleva před smrtí

Co se rozpočtu týče, má EU problémy s Velkou Británií, která platí do rozpočtu EU méně než by vzhledem k velikosti a výkonu ekonomiky měla. Jde o tzv. britskou slevu, kterou země získala, když do EU vstupovala. Unie ji nyní chce zrušit.

"Británie se stala jedním z nejzámožnějších členských států a zůstane jím i nadále," uvedla Evropská komise při vysvětlování, proč je třeba se slevou pro Londýn skoncovat.

Britskou slevu prosadila v roce 1984 tehdejší premiérka Margaret Thatcherová. Británie tehdy dostávala nižší příspěvky na zemědělskou politiku, premiérka proto vyjednala nižší odvod do rozpočtu.

Na klíčovém summitu EU, který se koná příští týden, bude britský premiér Tony Blair pod značným tlakem, aby souhlasil s jejím snížením či zmrazením, pokud se nechce v rámci "pětadvacítky" dostat do izolace.