Sobotkův úřad tím reaguje i na nedávnou vlnu kritiky klientů bank, kteří si stěžovali na výši bankovních poplatků. Ty jsou v Česku často vyšší, než kolik si vlastníci peněžních ústavů účtují za stejné služby v zahraničí. Největší české banky v současné době šetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže z možné kartelové dohody při stanovování výše poplatků. [celá zpráva]

"Cílem je navrhnout opatření, která klientům bank zajistí poskytování kvalitnějších informací, lepší přehlednost a srovnatelnost těchto informací a sníží bariéry přechodu z jedné banky do jiné," uvádí se v dokumentu. Právě volný přechodu klientů mezi bankami vnímá ministerstvo jako "hlavní překážku skutečně volného konkurenčního boje na bankovním trhu v ČR".

Přenositelné číslo účtu

MF chce například to, aby se banky vzdaly poplatků za zrušení účtu a navíc klientovi umožnily zachovat si při odchodu do jiné banky své původní číslo účtu.

"Banky by proto měly připravit systém, ve kterém klient pouze podepíše smlouvu o novém běžném účtu a zároveň udělí nové bance plnou moc ke zrušení starého účtu a převedení všech trvalých plateb a inkas," uvádí se v návrhu.

Bankéřům se návrhy MF nelíbí. "Znamenalo by to pro nás velký a drahý systémový zásah," uvedl manažer jedné banky, který si nepřál být jmenován.

Stejné názvosloví služeb

Banku si člověk dobře nevybere, pokud nemůže jednoznačně srovnat cenu nabízených služeb, soudí MF. Současné ceníky přitom tuto možnost podle něj neumožňují. Pro klienta je obtížné podle složitých ceníků propočítat konkrétní částku, kterou by měl v jednotlivých bankách platit.

Ceníky peněžních ústavů často místo celkové ceny rozdělují cenu za určitou operaci do několika částí. Například místo celkové ceny za převod peněz do jiné banky si klient musí sám v různých částech ceníku najít cenu za převod, cenu za použití určitého kanálu a cenu za účetní položku.

Podle návrhu MF by však banky měly do budoucna povinně v ceníku uvádět cenu za celou operaci a ne za její jednotlivé části. Současně by však měly i rozklíčovat cenu každého produktového balíčku a zaručit, aby ji nepřevýšil součet cen jednotlivých služeb, které balíček obsahuje. Analýzy totiž ukazují, že si banky v některých případech účtují za své balíčky tolik, že by se klientovi vyplatilo nakoupit jednotlivé produkty zvlášť.

Významnou změnou na českém finančním trhu by pak mělo podle návrhu MF být také sjednocení názvosloví u bankovních produktů a služeb. Banky totiž používají pro stejné operace různé termíny, což znemožňuje rychlé srovnání cen. Ministerstvo proto navrhuje, aby Česká bankovní asociace vytvořila jednotnou terminologii 30 až 40 základních bankovních operací. Banky by potom musely v cenících u základních operací využívat pouze tuto schválenou terminologii.

Ceníky vedle sebe

Základní překážkou srovnatelnosti je podle ministerstva nedostatek informací na jednom místě. Bankovní domy by tak musely napříště povinně předávat své aktuální ceníky ČNB a ministerstvu financí, které by je zveřejňovaly na svých webových stránkách. Veřejnost by tak získala dlouhodobý přehled o chování jednotlivých bank a možnost srovnávat rozsah změn ceníků jednotlivých bank.

MF chce dále prosadit, aby o jakékoli změně ceníku banky informovaly minimálně měsíc předem. Nespokojený klient by tak měl dostatek času na přechod do jiné banky.

Zcela neobvyklým požadavkem potom je, aby peněžní ústavy sdělovaly MF a ČNB nejčastější důvody stížností, které dostanou od svých klientů.