Soudkyně Irina Kolesnikova uznala Chodorkovského vinným v šesti ze sedmi bodů obžaloby. Státní zástupce požadoval trest deset let, během dvoutýdenního čtení rozsudku se zdálo, že soud by mohl být shovívavý a trest snížit. Nakonec se tak ale nestalo a Chodorkovskij stráví ve vězení devět let. Ke stejnému trestu byl odsouzen i jeho spolupracovník Platon Lebeděv. Oba muži musí navíc zaplatit 17 miliard rublů, což je asi 15 miliard korun.

Žaloba je vinila z toho, že v roce 1994 zmanipulovali privatizaci továrny na hnojiva, podvodně ji získali a posléze vytunelovali. Chodorkovskij navíc nesprávně odváděl daň z příjmů. Jeho obhájci tvrdili, že neudělal nic v té době nezákonného, vše, co dělal, plynulo z nedokonalosti ruských zákonů. Chodorkovskij byl ve vazbě od roku 2003.

Symbol konce moci oligarchů

Komentátoři některých ruských deníků a mezinárodní pozorovatelé tvrdí, že rozsudek i trest ovlivnil Kreml jako trest za to, že se Chodorkovskij angažoval v politice v rámci opozice proti ruskému prezidentu Putinovi. Finančně podporoval například liberální hnutí Jabloko.

Vladimír Putin vyhlásil při svém nástupu do funkce prezidenta boj oligarchům, mnoho z nich ze země uprchlo, proces s Chodorkovským byl považován za symbol tohoto boje. Oligarchy, tedy lidi, kteří zbohatli na divoké privatizaci v Rusku počátkem 90. let podporoval bývalý ruský prezident Boris Jelcin.

Putin před několika měsíci řekl, že boj s oligarchy končí. Analytici proto čekali mírnější trest, kterým by svůj nový, shovívavý, postoj potvrdil. Vysokým trestem pro Chodorkovského Rusku hrozí, že smaže všechny dosavadní naděje, že se země vyvíjí demokraticky a pravděpodobně odradí mnohé investory.

Putin nyní s majiteli velkých společností vychází jen v případě, že se neangažují v politice.

Profil Michaila Chodorkorkovského
  • Jednačtyřicetiletý Chodorkovskij vystudoval chemii a národní hospodářství. V 80. letech se angažoval v mládežnických hnutích a pokoutně podnikal. V roce 1990 založil bankovní skupinu Menatep. Majetek získal tím, že vyráběl velmi žádané matrojšky s hlavou Borise Jelcina.
  • V polovině 90. let získal 20 procent firmy na výrobu hnojiv Apatit, firma posléze zkrachovala a získala ji právě skupina Menatep. Právě za to je nyní souzen. Ve druhé polovině 90. let skoupil Chodorkovskij pod cenou několik menších ropných společností a spojil je s Jukosem, Firmu tehdy podporovaly právě úvěry od Menatepu. Chodorkovskij tvrdí, že i když mohlo být jeho podnikání neetické, stále bylo podle tehdejších nedokonalých zákonů. Bankovní skupina Menatep zkrachovala.
  • V politice Chodorkovskij podporoval, stejně jako jiní oligarchové, Borise Jelcina. Když se do funkce prezidenta dostal Vladimír Putin, začal podporovat liberální stranu Jabloko, ale třeba i komunisty.
  • Chodorkovskij začal své firmy vést moderním evropských způsobem, z Jukosu vybudoval prosperující podnik. Jukos je nyní v likvidaci, stát po něm chce daňové nedoplatky ve výši miliard dolarů, jeho hlavní součást Juganskněftěgaz prodal v aukci a nyní jej spojuje se státní firmou Rosněft. Pozorovatelé tvrdí, že celý proces byl účelovou likvidací společnosti, jejíž výdělky chtěl stát opět pod svá křídla.

Jukos žaluje vládu o 11 miliard

Likvidovaný Jukos hned po vynesení trestu nad svým bývalým majitelem zažaloval ruskou vládu o 11,5 miliardy dolarů. Žaloba podaná u moskevského arbitrážního soudu požaduje odškodné za nucený prodej hlavní těžební divize firmy. Chce, aby byl prosincový prodej zrušen.

Na konci roku 2004 jej koupila naznámá firma Baikal Finance Group. Od ní pak Jugansk koupila státní ropná společnost Rosněfť.

Jukos byl nucen prodat Jugansk kvůli tlaku úřadů na splacení obřích daňových nedoplatků za celkem 27,5 miliardy dolarů.