O rok později by se měly stropy snížit na čtyřnásobek a v roce 2009 na trojnásobek průměrné mzdy. Státní rozpočet tak v roce 2007 přijde zhruba o 2,2 miliardy korun. O dva roky později při stropu ve výši trojnásobku průměrné mzdy již budou výpadky v rozpočtu činit asi šest až sedm miliard korun," řekl  ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Česko je dosud jedna z několika zemí na světě, která nemá stanovený žádný strop a lidé odvádějí pojištění podle svého příjmu. Firmám se tak prudce zvyšují náklady na zaměstnání špičkových odborníků a manažerů včetně zahraničních expertů. Tito lidé platí na pojištění výrazně více, než kolik ze systému získávají, a odvádějí tak v podstatě další druh daně.

Průměrná mzda v ČR nyní přesahuje 18 000 korun a v dalších letech dále poroste. Zavedením stropů by tak měl od roku 2007 ušetřit každý, jehož plat přesáhne odhadem 100 tisíc korun. O dva roky později by se ulevilo již všem lidem, jejichž hrubá mzda bude kolem 65 tisíc korun. O zavedení pojistných stropů se zasazoval především vicepremiér Martin Jahn. Chtěl, aby byl strop stanoven ještě níže, v okolních zemích je to například 1,5 násobek průměrné mzdy.