Během posledních tří let vzrostly průměrné úspory domácností o zhruba 126 tisíc korun na více než 340 tisíc. Celkem Češi v loňském roce naspořili dalších více než 150 miliard a mají tak na nejrůznějších účtech už přes 2,3 biliónu korun.

Proti jiným Evropanům mají lidé u nás více peněz uloženo v bankách než v akciích, pojišťovnách a penzijních fondech. A to přesto, že při nynějších rekordně nízkých úrocích jsou vklady na běžných účtech citelně znehodnocovány inflací a nejrůznějšími poplatky.

Na účtech v bankách a stavebních spořitelnách mají však domácnosti stále přes 80 procent úspor. S možnostmi investic do životního pojištění, podílových fondů, akcií a dalších produktů, do nichž míří v západní Evropě i více než polovina rodinných úspor, se však kvůli nízkým úrokům seznamuje už stále více lidí. Tyto investice totiž zpravidla zaručují mnohem vyšší výnos.

Vklady klientů u bank se loni vyšplhaly téměř na 1,6 biliónu korun, jsou tak o zhruba 5,5 procenta vyšší než v roce 2003. Téměř 300 miliard korun z této částky přitom už přilákaly stavební spořitelny, u nichž počet vkladů stoupl meziročně o čtvrtinu. V rámci penzijního připojištění pak domácnosti loni navýšily vklady na 94 miliardy korun.

Hitem stavební spoření

Penzijní připojištění již má v Česku přes tři milióny osob. Investičním hitem však zůstává stavební spoření, jehož podíl na celkových vkladech domácností přesáhl loni třetinu. Pro lidi jsou oba finanční produkty atraktivní zejména díky státní podpoře. "Je vidět, že intervence státu ovlivňuje chování obyvatel a způsob ukládání jejich úspor. Stát proto bude muset s různými dotacemi pečlivě pracovat," komentoval včera zprávu o finančním trhu náměstek ministra financí Tomáš Prouza.

MF hodlá podle něj také posílit ochranu spotřebitelů, kterým banky a pojišťovny často vnucují zcela nevhodné finanční služby. "Není možné, aby finanční instituce a distribuční sítě zneužívaly neznalosti klientů a nutily je k nákupu produktů, které pro ně nejsou vhodné," kritizoval častý způsob prodeje finančních služeb Prouza.

Za klíčové úkoly státu v nejbližší době označil srovnání podmínek mezi jednotlivými segmenty finančního trhu a právě ochranu klientů. "Není možné neustále tolerovat nedodržování nastavených pravidel," dodal Prouza.

Ze své pozice dohlížitele by však MF mělo podle něj do činnosti trhu zasahovat co nejméně - tak, aby neohrožoval konkurenceschopnost českých finančních institucí a nezatěžoval je zbytečnými náklady.