Zatímco ceny bytů, a v Praze nezřídka i nájmů, jsou téměř srovnatelné se západoevropskými standardy, vysoké příjmy mohou obyvatelé Česka svým západním sousedům jenom závidět. Průměrná mzda Rakušana či Němce je totiž čtyř až pětinásobně vyšší.

"Rozhodující je, jakou váhu mají výdaje na bydlení, respektive kolik úspor lidem zbude po uhrazení hypotéky," upozorňuje hlavní ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. A právě s tím má řada českých domácností často nemalé potíže. Hypotéka či úvěr ze stavebního spoření je pro většinu mladých lidí jedinou příležitostí, jak se k vlastnímu bydlení dostat. V případě, že mají nižší příjmy, se pak snadno mohou ocitnout v úzkých, protože jim nezbude dostatek peněz na pokrytí dalších životních potřeb.

Němci odvádějí jen desetinu mzdy

Pokud se Čech s průměrným příjmem, který se pohybuje kolem 18 500 korun hrubého měsíčně, rozhodne například pro koupi staršího jednopokojového bytu v Praze za 1,2 miliónu korun, musí počítat s tím, že splátka hypotečního úvěru spolkne značnou část jeho příjmu. Další zatížení pak znamenají i různá pojištění, bez kterých banka žadateli hypotéku neposkytne.

Podle průzkumů se výše měsíční splátky u hypotéky za 1,2 miliónu korun na 25 let s pětiletou fixací úrokové sazby pohybuje v ČR kolem sedmi tisíc korun měsíčně. Němec s průměrným příjmem 2800 eur (asi 83 800 Kč) si však může malý byt v Berlíně pořídit za zhruba 47 tisíc eur (1,4 miliónu korun). Zaplatí tak jen o 200 tisíc korun více, než kolik by ho stál podobný byt v Praze. Úvěr by přitom nesplácel pětadvacet let jako v ČR, ale jen dvacet, neboť to je v Německu obvyklá nejdelší doba splátek.

Podle německé makléřské společnosti Dr. Klein by měsíční splátka činila 298 eur (zhruba 8900 korun). Zatímco u Čecha by splátka hypotečního úvěru činila téměř 38 procent jeho průměrného hrubého příjmu, Němec by  bance měsíčně odvedl pouhou desetinu své mzdy.

Levněji i v Polsku

Dostupnější než u nás je však i bydlení v některých dalších postkomunistických zemích.

V Polsku se cena staršího jednopokojového bytu o rozměru 30 metrů čtverečních pohybuje kolem 80 tisíc zlotých (zhruba 560 tisíc korun). Průměrný Polák si za měsíc vydělá necelých 2500 zlotých hrubého (17 800 Kč). Žadatel, který nemá žádnou hotovost, bude po dobu 25 let hypotéku u polské mBanky hradit měsíční splátkou ve výši 570 zlotých (asi 4000 Kč), což je zhruba 22,5 procenta jeho příjmu.

Přes uvedené skutečnosti zájem o hypotéky v Česku roste o několik desítek procent ročně. Banky lákají klienty na rekordně nízké úroky, převážně s krátkou dobou fixace. Jak se domácnosti vyrovnají s předpokládaným růstem sazeb v příštích letech, se nedá zatím odhadnout.

Podle některých expertů teď silné populační ročníky z konce 70. let doplácejí na to, že po roce 1989 se nadlouho v ČR téměř zastavila bytová výstavba. Ekonomové doufají, že dostupnost bydlení se v závislosti na nynějších nízkých úrokových sazbách a rostoucí ekonomice postupně zlepší.