"Důležité je, aby byly splněny parametry konvergenčního programu (program, na jehož základě ČR ozdravuje veřejné finance, aby mohla v roce 2010 přijmout euro). Rozpočet musí mít nižší deficit než v letošním roce a deficit veřejných rozpočtů musí být nižší než 3,8 procenta," řekl Sobotka.

Původně chtěl prosadit, aby stát příští rok snížil výdaje o 30 miliard korun, každé ministerstvo by mohlo utratit méně peněz. Paroubek navrhuje, aby škrty nebyly plošné, ale výběrové. Takto by se ušetřilo asi 15 miliard korun, tedy polovina plánované sumy.

Nyní tak ministr financí připraví obě varianty a bude záležet na kabinetu, pro jakou možnost se rozhodne. "Jakou cestou k tomu vláda dojde, není důležité, důležitý je výsledek," dodal. Sobotka přitom minulý týden řekl, že když mu vláda nechce plošné škrty schválit, což zkoušel prosadit několikrát, započítá je rovnou do připravovaného rozpočtu. [celá zpráva]

"Říci, že se všechno bude plošně snižovat o určitou částku, no tak to je věc, která mě jako ekonomovi, který se profesionálně zabývá rozpočetnictvím 30 let, je poněkud cizí a myslím si, že si úředníci ministerstva financí v tomto zjednodušují život," řekl premiér. Plošné škrty ve výdajích kritizoval už dříve.

Ekonomové: ministři nejsou schopni šetřit

Analytici tvrdí, že plošné škrty nejsou nejlepší řešení, ale jediné možné, protože ministři se nejsou schopni dohodnout, kde ušetří a každý chce, aby ušetřil ten druhý.

"Plošné škrty nejsou systémovou změnou a nevedou k dlouhodobé stabilizaci veřejných financí, nicméně ministr financí je navrhuje kvůli odporu zbytku vlády dohodnout se na systémových řešeních," řekl ekonom Patria Online David Marek.

Podle Petra Dufka z ČSOB je však velkým plusem plošných škrtů odstranění přebytečných výdajů ministerstev. "Bylo to vidět nejlépe loni, kdy ministerstva dokonce ušetřila 30 miliard korun a přitom většina každoročně požaduje peněz více než nakonec dostane," uvedl.

Dodal, že bude velmi zajímavé sledovat, jestli se podaří ušetřit nyní 70 miliard korun a stlačit schodek rozpočtu pod čtyři procenta HDP, a přitom neškrtat plošně.