Za celý loňský rok uzavřeli lidé 314 650 smluv, pokles byl tehdy obrovský, pokud se vezme v úvahu, že ještě v roce 2003 jich bylo přes dva milióny. Lidé tehdy na konci roku stáli u stavebních spořitelen fronty, aby stihli uzavřít smlouvu, na níž by se vztahoval maximální roční příspěvek státu 4500 korun. U smluv uzavřených později už mohou počítat s maximálně 3000 korunami.

"Ukazuje se, že nižší státní podpora omezuje atraktivnost stavebního spoření. Vzhledem k nízkým úrokovým sazbám ale může jít jen o dočasný pokles, neboť i při nižší státní podpoře se efektivní výnos stavebního spoření pohybuje okolo 6 procent," sdělil náměstek ministra financí Tomáš Prouza.

Celkový počet smluv, dosahující téměř šesti miliónů, je o 75 000 nižší než na konci loňského roku a dokonce o téměř půl miliónu méně než na konci roku 2003.

Málo úvěrů

Prouza také varuje, že si lidé berou nečekaně málo úvěrů, které na spoření navazují. "Poměr úvěrů k uspořené částce zůstává na 30 procentech a zdá se, že se sliby některých stavebních spořitelen o rychlém růstu poskytnutých úvěrů zatím nedaří naplňovat. Aby stavební spoření plnilo svůj cíl, měl by se tento poměr pohybovat alespoň okolo 80 procent," zdůrazňuje Tomáš Prouza.

Vývoj počtu nově uzavřených smluv v minulých letech
rok počet nově uzavřených smluv
2000 1 115 926
2001 1 373 258
2002 1 293 890
2003 2 097 338
2004 314 650
2005* 83 669
pozn: * za 1. čtvrtletí
zdroj: MF

Ministerstvo financí vyplatilo na státním příspěvku ke stavebnímu spoření za loňský rok přes 15 miliard korun (což je zatím nejvíce) a to i přesto, že snížením podpory chtělo na tomto příspěvku ušetřit státní peníze. Nepočítalo ale s tak obrovským zájemem na poslední chvíli. Ministr financí Bohuslav Sobotka už před rokem tvrdil, že snížení příspěvku se v rozpočtu pozitivně projeví až v dalších letech.