Německo se spolu s Francií snažilo s rámci EU prosadit, aby byly nové členské země nuceny tyto daně zvýšit. To se ale nedaří, Německo proto mění taktiku. Otázkou ale je, jestli s plánem vlády budou souhlasit i obě komory parlamentu. Problém bude především v horní komoře, kde má většinu opoziční CDU-CSU, bez jejího souhlasu nebude možné zákon prosadit.

Pokud návrh projde, mnohé firmy, které v Německu hrozí odchodem do jiných zemí, by zůstaly a nezaměstnanost v Německu by dál nerostla. V zemi je nyní bez práce nejvíce lidí od začátku druhé světové války - 4,9 miliónu.

Očekávané snížení daňových výnosů má kompenzovat například nižší hranice pro započtení firemních ztrát. Společnosti s ročními příjmy nad milión eur, tedy asi 30 miliónů korun, si budou moci do budoucna odečíst jen 50 procent ztráty minulých let, oproti nynějšímu podílu 60 procent. To se týká jen velkých podniků.

Stejně jako na Slovensku

Tzv. efektivní daň, kterou německé podniky zaplatí, není 25 procent, ale přesahuje 30 procent. Stoupne totiž po započtení všeho, co firmy státu odvádí.

V České republice platí podniky daň z příjmu 26 procent. Po započtení všech odpisů a úlev mírně přesahuje 24 procent. Samotná sazba se má od příštího roku snížit na 24 procent. Zahraniční firmy, která v ČR investují mnohdy využívají i daňové prázdniny. Na sousedním Slovensku platí rovná daň, i firmy tedy platí státu 19 procent z příjmů. Rovná daň platí i v pobaltských státech.