Škromach se snaží prosadit, aby prvních 14 dnů marodění lidem hradily firmy. "Ukazuje se, že když si skutečně zaměstnavatelé spočítají dopady toho zákona, tak začínají chápat, že je pro ně výhodný. A musím říci, že nálada se výrazně mění," řekl Právu Škromach.

To ale vyvrací generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška: "U nás se nálada výrazně nezměnila. Myslíme si, že návrh tohoto zákona je teď v horším stavu, než byl na samém počátku."

Místo nemocenské náhrada mzdy

Podle Škromachových představ mají lidé prvních 14 dnů pracovní neschopnosti dostávat namísto nemocenských dávek náhradu mzdy, kterou by jim vyplácel zaměstnavatel. Za to by se mu snížilo pojistné, které za zaměstnance na nemocenské pojištění odvádí, ze současných 3,3 na 1,4 procenta.

Také Hospodářská komora (HK) se k návrhu staví rezervovaně: "Středně velké a velké firmy by měly mít možnost výběru, zda chtějí pokračovat v zavedeném systému, nebo platit snížené pojistné a hradit nemocenskou v prvních 14 dnech nemoci svým zaměstnancům," sdělil v pondělí Právu prezident HK Jaromír Drábek.

V oblastech, kde jsou dnes podprůměrné mzdy, jako je textilní výroba či zemědělství, by podle Drábka byly podniky zavedením takového opatření bity nejvíce. "Jejich už tak nezáviděníhodná situace na trhu by uvalením povinnosti vyplácet nemocenskou byla ještě ztížena," dodal.

Nižší pojistné, vyšší náhrady

První tři dny nemoci by náhrada mzdy činila 35 procent z vyměřovacího denního základu (v současnosti je to 25 %). Od čtvrtého do čtrnáctého dne by to bylo 67 procent (nyní 69 %). Náhrada mzdy by se vyplácela za pracovní dny a nebyla by zdaněna ani by se z ní neplatilo pojistné.

"Myslím, že snížení pojistného pro zaměstnavatele je výrazné," řekl k tomu Škromach. Liška však kontroval: "Oni sice snížili režii, to je pravda. Ale zvýšili zase dávky. Takže to byl takový dobrý taktický manévr, který si snad mysleli, že neprohlédneme." Liškovi se také nelíbí, jak ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyřešilo námitky týkající se malých firem. U těch totiž hrozí, že by se za určité situace mohly výplatou náhrad za nemoc svých zaměstnanců dokonce zruinovat.

Například v době chřipkové epidemie by totiž výdaje na náhradu mzdy nemocných zaměstnanců mohly výrazně překročit úspory získané z nižšího pojistného. Proto i Hospodářská komora trvá na svém stanovisku, že malé firmy do 25 zaměstnanců by v žádném případě neměly přebírat vyplácení nemocenské za stát. MPSV tedy přišlo s návrhem umožnit zaměstnavatelům s méně než 26 zaměstnanci určitou formu dobrovolného pojištění zaměstnavatelů, z něhož by jim byla část vyplacené náhrady mzdy refundována.

Malým firmám refundace

"Dobrovolně pojištěný zaměstnavatel bude, stejně jako ostatní firmy, poskytovat náhradu mzdy zaměstnancům za prvních 14 dní trvání pracovní neschopnosti. Poskytnutá částka náhrady mzdy mu bude ale z poloviny refundována," praví se v návrhu zákona.

Refundaci by prováděla Česká správa sociálního zabezpečení. Pojištění by přitom nebylo založeno na snaze dosáhnout zisku. Proto by podle MPSV mělo být levnější než komerční systém připojištění. "Nesmí ale být ztrátový ani vyžadovat dotace ze státního rozpočtu," dodávají tvůrci návrhu.

Podle něj by v prvním roce účinnosti činila sazba pojistného 3,3 %, což je její současná výše. "To situaci neřeší jako celek. Není to pro nás zatím akceptovatelné," řekl Právu Liška.

Skutečně nemocenské dávky mají podle návrhu zákona lidé dostat až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Vypláceno má být za kalendářní dny. Nemocenské od 15. dne pracovní neschopnosti má být vypláceno ve výši 65 procent z redukovaného denního vyměřovacího základu.

Dávky mají být spravedlivější

Podle návrhu má být výpočet dávky spravedlivější, než je dosud, a výše nemocenského má být nastavena tak, aby se "nevyplatilo" zůstávat doma na dávkách. Dnes totiž mnozí lidé řeší s pomocí nemocenské například ztrátu zaměstnání. Dokonce některé firmy, které právě nemají zakázky, posílají své lidi na chvíli marodit. Lidé s nízkými příjmy by si měli proti současnosti pohoršit o stokoruny a lidé s vyššími příjmy by si naopak měli přilepšit až o tisíce.

Škromach je přesvědčen, že zákon má šanci projít, i když vzhledem k jeho složitosti vláda projednávání návrhu ve středu zřejmě nedokončí. "Co budeme dělat, až ho vláda schválí? My můžeme akorát bojovat v parlamentu. Budeme se snažit ovlivnit alespoň poslance," dodal k tomu Liška.