"Investory mnohem více zajímá, co se děje v celém regionu a zejména v Polsku, než to, jaká je aktuální podpora vlády," řekl Petr Dufek z ČSOB. Podle Pavla Sobíška z HVB Bank sice krize české vlády způsobila nežádoucí zájem investorů o domácí politickou scénu, ale naštěstí nevyústila v investiční rozhodnutí, která by znamenala změnu toků platební bilance.

"Poškození renomé země by tedy nemělo být nevratné," dodal. Helena Horská z Raiffeisenbank se přesto domnívá, že období nejistoty a politické vakuum mohlo některé investory připravit o drahocenný čas při jednáních s politiky a vládními institucemi. "Nelze vyloučit, že někteří se raději rozhodli pro sousedy, například Slovensko, které je vůči investorům velmi přátelské," řekla.

Podle Radomíra Jáče z finanční skupiny PPF je Česko vnímáno jako člen Evropské unie a zahraniční investoři proto nejsou příliš citliví na případné změny v rámci vládní koalice. "Investoři by na české a obecně středoevropské vnitropolitické třenice výrazněji reagovali asi jen tehdy, pokud by se v jejich důsledku zkomplikoval proces schvalování evropské ústavy," uvedl.

Vláda nebude mít odvahu na reformy

Ekonomové se současně shodují, že nová vláda nebude mít vzhledem k blížícím se volbám dostatek času a ani chuti na klíčové reformy. "V případě důchodové reformy či reformy zdravotnictví nelze čekat zásadní změny. Práce na parametrech penzijní reformy bude pokračovat a současná koncepce zdravotnictví, vylučující "oficiální" spoluúčast pacienta, zůstane na přání ČSSD zachována," odhaduje Horská.

Podle ní jsou ohroženy i výdajové škrty, k nimž se ČR zavázala u EU. Premiér Jiří Paroubek už dal najevo, že zásadní škrty především v sociální oblasti mu nejsou po chuti. Právě tam chce nejvíc brát ministr financí Bohuslav Sobotka. V letech 2006 a 2007 musí ČR na výdajích ušetřit 70 miliard korun.