Novodobou existenci pražské burzy výrazně poznamenala nestandardní metoda privatizace státního majetku v začátku 90. let. Kupónová privatizace vytvořila obrovský sekundární trh se stovkami emisí akcií, který se postupem let zmenšil na několik desítek nejvýznamnějších, ale nevytvořila primární trh, na kterém by se podniky ucházely o kapitál pro svůj další rozvoj.

Burzovní milníky poprvé
Akciová společnost Burza cenných papírů Praha byla založena v červenci 1992 dvanácti bankami a pěti makléřskými firmami. Navázala tím na tradici předválečné burzy, která přerušila své obchody před II. světovou válkou a pak je již neobnovila. BCPP začala obchodovat na parketu se sedmi emisemi 6. dubna 1993.
V polovině roku 1993 byly na burzu uvedeny akcie z 1. vlny kupónové privatizace, a to 982 emisí. Na jaře roku 1995 k tomu přibyly další emise z II. vlny, maximum dosáhlo počtu 1764 emisí. V roce 1995 se burzovní trhy rozčlenily na hlavní a vedlejší. Postupně se však tituly z burzy vytrácely, nyní se tu obchoduje se 153 emisemi cenných papírů.

Burze nepřály ani české vlády, které při privatizaci významných majetkových účastí v největších podnicích volily cestu prodeje "celého balíku" strategickým parterům. Vidina rychlé dodatečné prémie v podobě vyšší ceny tak zcela zastínila dlouhodobé přínosy z vytvoření funkčního kapitálového trhu.

Nebankovních obchodníků ubývá

Pražská burza je podobně jako mnohé jiné podobné trhy ve světě založena na členském principu, kdy členové burzy - velcí obchodníci s cennými papíry - jsou současně i jejími majiteli. Největší podíl na vlastnictví burzy mají velké české banky, jejichž mateřskými firmami jsou nyní významné evropské peněžní ústavy. Nebankovních obchodníků s akciemi přitom stále ubývá. Největším neúspěchem majitelů burzy je, že v uplynulých deseti letech nedokázali prosadit správné fungování kapitálového trhu v ČR.

Pochyby o smyslu

Banky jako největší majitelé dosud rozhodovaly a i nyní rozhodují o budoucnosti českého trhu s cennými papíry. Jak se přibližuje termín vstupu ČR do Evropské unie, přibývá otázek o budoucnosti burzy a celého českého trhu s cennými papíry. Někteří analytici a ekonomové pochybují o tom, zda pražská burza obhájí svoji existenci v těžké konkurenci. O tom se však pochybovalo již dříve, ale úspěšné zavedení systému SPAD pro nejsilnější akciové tituly ukázalo, že potenciál českého trhu stále existuje.

Burzovní milníky podruhé
Od roku 1996 probíhají obchody v systému KOBOS (průběžné obchodování při pohyblivé ceně), od roku 1998 také v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů). Dluhopisy ale nakonec zůstaly stranou tohoto systému, i když jsou největším segmentem českého trhu s cennými papíry. Během 10 let byly na pražské burze zobchodovány cenné papíry za 8390 miliard korun. Na dluhopisy z toho připadlo 81 procent, zbytek na akcie a podílové listy.
V polovině roku 2001 byla pražská burza přijata za člena Federace evropských burz. Na jaře loňského roku se objevila první zahraniční emise akcií - Erste Bank.

Ani v zemích Evropské unie se "lokální" - národní - burzy neruší. Vytváření jednotného evropského finančního trhu probíhá spíše metodou vytváření standardů pro obchodování evropských cenných papírů, kdy se investiční instrumenty s "evropským pasem" budou moci obchodovat na každém trhu Unie. Jednotná obchodní platforma se prosazuje těžce, nikdo nechce ustoupit ostatním a riskovat odepsání vysokých investic i ztráty prestiže. Podobně obtížně probíhá dialog mezi středoevropskými burzami.

Jednání o budoucnosti

Organizátoři trhů v Praze, Bratislavě, Budapešti, Varšavě a Lublani se již několik let pravidelně scházejí a diskutují o možné spolupráci, ale výsledky jsou nevalné, každý trh míří jinam. Varšava viditelně tíhne k Euronextu, spojeným burzám v Paříži, Bruselu a Amsterodamu, Budapešť co nevidět získá přístup na systém Xetra, obchodní platformu Deutsche Börse ve Frankfurtu.

Burzovní milníky potřetí
Nejstarší burzovní index PX 50 se počítá od roku 1994. Na burze se obchodovaly akcie z 19 oborů, tři dlouhodobě nejúspěšnější obory jsou doprava a spoje, peněžnictví a energetika, které se na celkovém objemu podílely 70,2 procenta. K poklesu objemu obchodů v posledních letech přispělo vyřazování cenných papírů investičních fondů, které se přeměnily na otevřené podílové fondy.
Nejobchodovanější emisí pražské burzy je Český Telecom (404 miliardy Kč) před Komerční bankou a ČEZ.

Majitelé pražské burzy, sdruženi v Burzovní komoře, právě nyní jednají o její budoucnosti, mají tak učinit zhruba do konce pololetí. Zatím je zřejmé, že přednost má doladění všech legislativních norem a předpisů tak, aby odpovídaly prostředí v EU. Současně se připravuje zlevnění obchodů s cennými papíry prostřednictvím vytvoření centrálního depozitáře.

Ten by pod jednu střechu soustředil všechny služby spojené s vypořádáním obchodů a evidencí zaknihovaných cenných papírů, prováděných dosud v dceřiné burzovní firmě Univyc a ve Středisku cenných papírů, podléhajícího ministerstvu financí. Nižší náklady na obchodování jsou nezbytně nutné, má-li český trh přežít a dočkat se očekávaného spojení se vznikajícím jednotným evropským finančním trhem.