Ministr financí Bohumil Sobotka v důvodové zprávě totiž výslovně odmítá možnost tzv. retroaktivity novely zákona (zpětné účinnosti). A to přesto, že ministerstvo očekává, že se výrazně zvýší letos počet nových smluv, které budou lidé uzavírat se snahou zajistit si dnešní výhodné podmínky. Tento úřad ale navrhuje určité úpravy, které omezí možnost spekulací.

A to ty případy, že by někdo ještě letos uzavřel - vedle dosavadní smlouvy se státní podporou - jednu nebo více smluv o stavebním spoření bez státní podpory, a někdy v budoucnu si na ně postupně převáděl nárok na dnešní výhodnou státní podporu.

Ministerstvo tomu chce zabránit tímto ustanovením: "Nárok na státní podporu podle dosavadních právních předpisů nevzniká u smlouvy, na kterou účastníkovi ke dni účinnosti tohoto zákona nepříslušela státní podpora." Dnem účinnosti se předpokládá 1. leden 2004.

Druhá smlouva se může vyplatit

Toto opatření by se ale nijak nemělo dotknout klienta, který má jednu smlouvu se státní podporou, uzavře nyní další bez státní podpory a nárok na státní podporu do 1. ledna 2004 převede z první smlouvy na druhou. To může být praktické například tehdy, když na původní smlouvu se státní podporou klient naspoří cílovou částku třeba už v příštím roce a v dalších letech by již nemohl získávat maximální státní podporu. Pak původní smlouvu, na kterou přestane být vyplácena státní podpora, si může ponechat jako výhodný termínovaný vklad, který lze v tříměsíční lhůtě vypovědět, a na novou smlouvu, na kterou začne běžně spořit, si převede státní podporu v současné platné výši.

Kdo si zajistí podporu v současné výši
dnešní klienti, kteří letos neukončí smlovu o stavebním spoření se státní podporou a budou pokračovat ve spoření
klient, který letos jednu smlouvu se státní podporou ukončí a současně uzavře novou se státní podporou
ten, kdo zatím stavebně nespoří a ještě letos uzavře smlouvu na sebe či na děti
klient se smlouvou se státní podporou, který uzavře ještě smlouvu bez státní podpory a na ni z první smlouvy do 1. ledna převede nárok na státní podporu

Nutno ale upozornit, že zatím jde o návrh MF, podmínky se ještě mohou změnit. Také se může stát i to, že parlament nepřijme žádné změny ve stavebním spoření. Státní podpora stavebního spoření nyní činí až 25 procent z klientem uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 18 000 korun. MF navrhuje podporu 15 procent z uspořené částky v daném roce, maximálně však z částky 20 000 korun. Maximální státní podpora by se tak snížila z 4500 na 3000 korun. Kromě toho se má prodloužit délka spoření z pěti na šest let a děti by měly mít nárok na příspěvek až od 15 let.

MF předpokládá, že výnosnost stavebního spoření klesne z 12 až 13 procent ročně na 5 až 6 procent. Navíc chce Sobotka zrušit osvobození výnosů ze stavebního spoření od daně z příjmů. I přesto by stavební spoření mělo zůstat výhodným produktem nejen pro toho, kdo potřebuje úvěr, ale i pro toho, kdo jen spoří.