Statistika za rok 2004 ukazuje, že republika věnovala na oficiální rozvojovou pomoc 0,1 procenta z HDP. Například Slovensko vydává na rozvojovou spolupráci jen 0,05 procenta svého HDP, Polsko 0,01 procenta a pobaltské státy ještě méně. S těmito státy je ČR v Unii nejčastěji srovnávána. V porovnání s původními zeměmi patnáctky i ČR stále zaostává.

"Z nových členských zemí EU je Česká republika jednoznačně největším poskytovatelem, tedy králem, ovšem jednookým mezi slepými, ve srovnání s vyspělými, velkými dárci typu Nizozemsko či skandinávské země," řekl náměstek ministra zahraničí Petr Kolář. Zmíněné státy vedou unijní žebříček, ale mezi lety 2001 až 2004 podíl rozvojové pomoci v dánském HDP klesl z více než jednoho procenta HDP na necelých 0,9 procenta.

Pomáhají i soukromníci

Vstupem do unie se ČR stejně jako ostatní noví členové přihlásila k závazku vydávat na rozvojovou spolupráci 0,17 procenta HDP do roku 2010 a 0,33 procenta do roku 2015. Vláda má svůj vlastní výhled, který se ale závazku nijak neprotiví. Do roku 2007 chce pomoc zvýšit na ,017 procenta HDP. Pomoc chce země směřovat do Angoly, Zambie, Vietnamu, Mongolska. Z evropských států do Bosny a Hercegoviny nebo do Srbska.

Kromě státu se v chudých oblastech angažují i soukromé podniky. pochopily, že investice například v afrických zemí pro ně může mít i přínos, například v Africe posilují své jméno.