"Česká republika a Maďarsko již pracovní dobu dost zkrátily, stejně ale zůstává delší než je průměr ve starých státech Unie," uvedl Daniel Vaughan-Whitehead při prezentaci studie, která vzešla z výzkumu z let 2003 a 2004.

Studie kritizuje také další nešvary na pracovních trzích nových členů EU. Zatímco ženy na mateřské dovolené mají jen mizivou šanci získat částečný pracovní úvazek, studenti a důchodci na něj často pracují nedobrovolně, kvůli i velmi malému výdělku. "Částečný úvazek by měl ale naopak napomáhat pracujícím rodinám k důstojnému životu," podotkl Vaughan-Whitehead.

Pojištění si lidé často platí sami

Autoři studie vytýkají rovněž zaměstnavatelům, že nutí obyvatele "desítky" do práce na základě živnostenského listu, což jim poskytuje maximální flexibilitu a zbavuje je to závazků platit sociální a zdravotní pojištění.

"Tento jev se významně rozmnožil v poslední době především na Slovensku, v České republice a Litvě," konstatuje studie. Zatímco podíl "samozaměstnavatelů" ve starých státech činil v roce 2003 podle údajů statistického úřadu EU v průměru 14 procent, v Polsku to bylo 24 procent a v České republice 17 procent.

"Všechny tyto nedostatky ale podle nás nemají výrazně dlouhodobý charakter. K jejich vyřešení je třeba sociálního dialogu," uzavřel Vaughan-Whitehead.

Podle sociologa Pavla Kuchaře, jenž se na studii podílel, nepřinášejí data o ČR v zásadě nic nového. "Zajímavé ale může být výsledné srovnání, každá země je totiž dost jiná," podotkl Kuchař.

Pracovní týden v EU (hodin za týden)
průměr EU 15 41,4
Lotyšsko 43,8
Polsko 43,4
Česko 43,1
pozn: údaje za rok 2003)
Zdroj: Mez. organizace práce