"Ceny zemědělských výrobců klesají ještě hlouběji, od čehož si můžeme jako spotřebitelé slibovat další zlevnění potravin, alespoň do té doby, než se na pultech obchodů objeví ranné brambory. V nejbližších měsících se proto dočkáme dalšího zlevnění potravin a naopak zdražení pohonných hmot v důsledku raketového růstu cen ropy," řekla analytička Raiffesisenbank Helena Horská.

Za nižší ceny zeleniny může velká úroda v loňském roce, ale především vstup země do EU a otevření trhů. Do českých obchodů proudí levná zelenina především z Polska. Tamní zemědělci si mohou dovolit nabízet až o čtyřicet procent nižší ceny, protože stát je významněji dotuje.

Polská ekonomika stojí na zemědělství mnohem více než česká.

Ceny v průmyslu stále tlačí kovy

Růst cen v průmyslu v březnu zpomalil na 6,4 procenta z únorových 7,1 procenta. Průmyslové ceny jsou většinou předzvěstí inflace, číslo je ale nyní zkreslené, protože růst nahoře drží jen stále se zdražující kovy a hutní výrobky. Jejich cena je meziročně vyšší o 24,2 procenta. Ceny koksu a rafinérských výrobků jsou v porovnání s loňskem vyšší dokonce o třicet procent.

"Růst cen surovin se zatím nepřelévá do jiných oblastí výroby, například automobilového průmyslu či výroby spotřebního zboží. Potvrzuje se tedy názor ČNB, že v české ekonomice převládají protiinflační tlaky. Jediný proinflační faktor, vyšší ceny ropy a jiných surovin, stojí mimo dosah měnové politiky a doposud neměl zásadní vliv na růst spotřebitelných cen, vyjma pohonných hmot," doplnila Horská.