ČR je v žebříčku hned za v Dánskem (2,4 procenta dětí), Finskem, Norskem, Švédskem a Švýcarskem (6,8 %). Nejvíce chudých dětí žije v Mexiku (ve 27,7 procentech rodin), USA (21,9 %) a Itálii (16,6 % rodin).

 Vyplývá to ze zprávy mezinárodního dětského fondu UNICEF, který prováděl šetření v 26 zemích světa. Za chudé jsou podle fondu považovány rodiny s dětmi, jejichž příjem je nižší než polovina průměrné mzdy v zemi. Průzkum pochopitelně neprobíhal v rozvojových zemích, kde náklady na rodiny jsou s tzv. bohatými zeměmi neměřitelné.

Dítě stojí měsíčně přes šest tisíc korun

V Česku průměrná mzda loni dosáhla 18 tisíc korun. Přitom ale průměrné měsíční náklady na péči o jedno dítě dosahují podle Českého statistického úřadu 6352 korun měsíčně.

Hodně chudých dětí žije podle UNICEF i v Itálii a Irsku. Chudé děti jsou tradičně v zemích, které dávají málo prostředků na sociální podpory a programy. Bez sociální podpory by počet dětí žijících v chudobě byl mnohem vyšší.

Šetření UNICEF potvrzují i poznatky výzkumů v Česku. Za chudé se považuje podle průzkumů asi deset procent českých rodin. Svoji hospodářskou situaci podle CVVM označilo za velmi neuspokojivou 6 procent dotázaných rodin, pro sedm procent rodin představuje problém nakupovat měsíčně v dostatečném množství potraviny a běžné domácí potřeby. Varující je, že počet chudých dětí se v Česku zvyšuje.

Jaké rodiny jsou v ohrožení

Děti, které jsou nejvíce v ohrožení chudobou, najdete především v rodinách, kde je jeden nebo oba rodiče bez zaměstnání. Dále pak v neúplných rodinách. Zde však nejde zevšeobecňovat, protože jsou neúplné rodiny, kde jeden z partnerů platí měsíčně jako výživné i desetitisíce korun. Například na Mostecku ale nejsou výjimkou alimenty ve výši pěti set korun měsíčně. Průměrná výše alimentů v Česku činí 1570 korun měsíčně.

Mezi chudobou ohrožené děti patří i takové, které trpí fyzickou či duševní poruchou a musí být trvale ošetřováni členem rodiny, který tak nemůže chodit do zaměstnání.

Chudoba dětí má mnoho projevů. Začíná to oblečením, které se kupuje z druhé ruky, přes nemožnost, aby se děti zúčastňovaly například různých zájmových činností, které by rozšiřovaly jejich obzor, po účast například na lyžařském výcviku.

Projevem chudoby je i nemožnost udržet dítě na vysoké škole, přestože se stále neplatí školné. Značné náklady totiž představuje kolejné, nákup učebnic a dalších pomůcek, doprava, strava. Náklady na dítě přímo stoupají s věkem.

Pro děti jsou věci, co mají ostatní, důležité

Děti z chudých rodin nemají věci běžné v "normální" rodině - a které tvoří tzv. životní standard. Jedná se o počítač, přehrávače, DVD, CD, kvalitní oblečení. Varující je, že už prakticky od mateřské školy absence těchto předmětů dítě výrazným způsobem ve společnosti jeho vrstevníků diskvalifikuje, a může mu proto způsobovat vážné problémy.

Ty jsou jen prvním krokem k tomu, aby se takové děti, které jsou vyřazeny z kolektivu jen proto, že nemají peníze na koupi videokazety s populárním filmem či mobilního telefonu, zapojily do závadových part, zkusily drogy a alkohol, prosazovaly se v kolektivu násilným chováním, varují dětští psychologové. Chudoba tak od malička takové děti negativně vyděluje ze společnosti a negativně je proti většinové společnosti naladí.