"Tyto plány jsou ale zatím jen ve stádiu úvah, které se budou dále vyvíjet v návaznosti na postupu prací při reformě veřejných financí," řekl ve čtvrtek náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. Podle jeho slov konkrétní kroky ani přesný termín zatím stanoveny nebyly.

Případné změny se dotknou téměř 9 miliónu lidí

Omezení podpory penzijního připojištění a životního pojištění by se dotklo miliónů lidí. Například penzijní připojištění má dnes asi 2,6 miliónu lidí, to je asi čtvrtina obyvatel. Státní příspěvek činí až 150 korun měsíčně a o část plateb lze snížit základ daně z příjmů. Životní pojistku má v ČR přes šest milionů lidí. U mnoha z nich lze od daní lze ročně odečíst až 12 000 korun.

Podle Šulce smyslem a cílem není jen ulehčit státnímu rozpočtu, ale také sjednotit a vyvážit jednotlivé oblasti státní podpory. "Ty jsou nyní mimořádně nepřehledné a komplikované kombinací úlev na příjmové straně rozpočtu a v čerpání výdajů," dodal Šulc. Náměstek si ale nemyslí, že je to otázka k řešení okamžitě, ale nejspíše počínaje lety 2004 až 2006.

Úvahy vlády v této věci potvrdil i jeden z tvůrců reformy, poslanec Jan Mládek (ČSSD). "Ale bylo to jen zmíněno, žádná dohoda v těchto věcech zatím neexistuje. Není to ani priorita, protože úspory budou nevelké," sdělil Mládek Právu. Podle jeho slov je ale například shoda, že penzijní připojištění by se nemělo jako dosud podporovat dvěma kanály.

Pojistky mají úlevy teprve krátce

Záměr zřejmě vyvolá bouřlivé reakce politiků i veřejnosti, protože všechny tyto produkty byly státem široce propagované. Například daňové zvýhodnění životního pojištění se uplatňuje jen krátce - od roku 2001. Se záměrem ostře nesouhlasí například analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. "Kromě možného rozkolísání jedněch z nejstabilnějších součástí finančního trhu by takové rozhodnutí vyslalo signál, že stát nemá zájem, aby se odpovědní občané postarali o svou budoucnost sami a že usiluje o monopol na vyplácení penzí," soudí Sobíšek.

Podle jeho slov opatření nelze dát do jednoho soudku s chystaným omezením stavebního spoření. Zde je omezení podpory ospravedlnitelné - jednak kvůli vyčnívající výhodnosti, jednak kvůli vysoké finanční náročnosti pro rozpočet, uvedl analytik. Státní příspěvek ke stavebnímu spoření chce ministr financí Bohuslav Sobotka snížit ze současných až 4500 na nejvýše 3000 korun ročně.