Ty, které se nově sešly, chtějí zástupci hnutí poslat do 23. dubna. "Každý den přijmeme kolem deseti stížností," řekl předseda hnutí Giacomo Giormani. K stížnostem se připojují jak soukromí majitelé domů, tak obce a dokonce i jedno větší město. Které to je, ale Giormani odmítl uvést.

Žalobu k evropskému soudu chystá také Občanské sdružení majitelů domů. Podá ji zřejmě až na přelomu dubna a května. Majitelé odhadují, že by na státu mohli vysoudit až 50 miliard korun. Pokud by se ale připojila i města a obce, kterým paří nejvíce bytů s regulovaným nájemným, mohla by se škoda vyšplhat do stovek miliard korun.

Vlastníci domů se k žalobám rozhodli poté, co štrasburský soud v únoru rozhodl ve prospěch majitelky domu v Polsku. Tato země má také výrazně regulovaný nájem.

Ministerstvo návrh přepracuje

Na žaloby muselo vzít ohled i ministerstvo pro místní rozvoj. Připravilo návrh zákona o nájemném, který počítal s tím, že regulovaný nájem poroste ročně zhruba o osm procent. Po oznámení výsledku soudu ohledně Polska ale návrh pozdrželo a podle slov náměstka ministerstva Ivana Přikryla přepracuje zákon tak, aby odpovídal nálezům Evropského soudu.

Majitelé požadují a soud jim v tom zřejmě dá za pravdu, aby nájmy byly alespoň tak vysoké, aby pokryly náklady na správu a údržbu domu. Lidé, kteří bylí v domech s regulovanými nájmy, platí v porovnání s těmi, co platí tržní nájem, směšné sumy. Například za dvoupokojový byt v Praze zaplatí 2000 korun, tržní nájem je přitom kolem 10 000 korun. Lidem, jejichž náklady na bydlení by přesáhly třetinu příjmů, by stát platil kompenzace.

Zákon, který by upravil vztahy majitelů domů a nájemníků, chybí od roku 2002, kdy Ústavní soud zrušil nařízení, kterým se nájmy regulovaly. Pokud chce tedy nyní nájemník podepsat novou smlouvu, může si majitel říct o tržní nájem, nesmí ale nájemníka do podpisu nové smlouvy nutit.