ČNB se tak rozhodla zřejmě kvůli nízké inflaci a také růstu kurzu koruny. Ten se sice v posledních dnech zastavil, dlouhodobě ale koruna posiluje.

"Obavy  ze změny názorů členů bankovní rady se po nedávném oslabení koruny nenaplnily, což je jistě dobře. Centrální banka by neměla při svém rozhodování brát ohled na krátkodobé výkyvy kurzu koruny (ani ve směru posílení ani oslabení), ale na její dlouhodobější tendence," řekl analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Nižší úrok znamená, že úrokovou míru zřejmě sníží i komerční banky. Konec levných hypoték a půjček, který banky stále avizují, tedy jen tak nepřijde, a půjčovat si peníze bude stále výhodné. To už neplatí o ukládání. Tam se úroky také sníží, spoření proto na výhodnosti mírně ztratí.

Pohyb nahoru a dolů

Centrální banka začala sazbu snižovat v lednu. Tehdy to nikdo nečekal, protože několik dní poté prezident plánovaně změnil část rady. Ekonomové ale ČNB za tuto odvahu chválili. Další snížení přišlo ve čtvtek.

"Ekonomika nízké sazby ještě potřebuje. Přestože ekonomika rostla v minulém roce silným tempem, hlavním tahounem byl čistý export a investice, spotřebitelská poptávka, která má nejužší vazbu na spotřebitelskou inflaci, zůstala pod očekávání slabá," řekl analytik České spořitelny David Navrátil. Právě nižší sazby mohou podpořit, aby si lidé půjčovali peníze, a tedy více utráceli.

Na dvouprocentní úrovni byly sazby téměř rok - od července 2003 do června 2004. Tehdy je ČNB poprvé zvýšila na 2,25, v srpnu pak na 2,5 procenta. Další zvyšování sazeb ale nepřišlo a ČNB s nimi šla naopak zpět.