Za celý loňský rok se dluh zvýšil o 118 miliard korun. Nejvíce v posledním čtvrtletí, kdy se země zadlužila o 57 miliard korun. K dluhu výrazně přispělo vydání tzv. eurobondu, tedy dluhopisů v zahraničí v objemu 1,5 miliardy eur, tedy asi 45 miliard korun.

Většinu z dluhu v zahraničí tvoří půjčky firem a bank, podíl samotného státu na celkové sumě není tak velký. Jen banky si z onoho biliónu půjčily čtvrtinu.

V dlouhodobých závazcích ČR dluží 631 miliardu korun a v krátkodobých 381 miliardu. Podíl těch krátkodobých se v poslední době na závazcích stále zvyšuje.

Dluh samotné vlády je asi 150 miliard korun, stát si nejčastěji půjčoval od Evropské investiční banky, například na stavby silnic. Veřejný sektor se na dluhu podílí asi 43 procenty.

Biliónové číslo není pohroma

"Během roku se zadluženost zvýšila o 13 procent, výše zadlužení nicméně není alarmující. Loni dosáhla jen 36,8 procenta HDP, což řadí zemi v mezinárodním srovnání spíše k méně zadluženým," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.

Kromě vydání eurobondu se dluhy zvyšují i tím, že zahraniční investoři mají stále větší zájem o tuzemská aktiva. "Dalším důvodem jsou četnější vazby tuzemských a zahraničních podniků díky rostoucí aktivitě přímých zahraničních investorů a zvyšujícímu se objemu zahraničního obchodu. Růst zahraničního zadlužení je v této fázi přirozeným jevem a nemusí budit přehnané obavy," doplnil Sobíšek.

Česká republika loni dala do zahraničí investice za 1,53 biliónu korun, naopak přijala investice za 2,36 biliónu. Rozdíl je 824 miliardy. Do investic se nepočítají jen peníze, které sem přináší zahraniční podniky, ale také investice zahraničních bank v ČR či obchody s cennými papíry.

Rozdíl mezi investicemi v cizině a v tuzemsku se meziročně zhoršil o 297,5 miliardy korun. Výrazný vliv na to měla koruna, která během roku posilovala k euru a tuzemským podnikům se tolik nevyplácelo investovat v zahraničí.

V posledním čtvrtletí roku se české investice v zahraničí snížily o 46 miliard korun, naopak do ČR se zvýšily o 111 miliard, největší mírou se na tom podílely portfoliové investice, tedy například nákup cenných papírů.