Uvádí se to v materiálu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který dostane ve středu pro informaci vláda.

"Je možné že Ústavní soud bude konstatovat v této věci nerovný přístup. Ideální by bylo sjednotit věk do důchodu pro muže i ženy, ale obávám se, že takový návrh u nás neprojde," řekl Právu v úterý náměstek ministra práce a sociálních věcí Jiří Hofman. Podle něj je určitá nerovnost v současném přístupu: "Když muž zůstane sám s dětmi, neožení se a stará se o ně třeba i více než deset let, stejně nemá nárok na sníženou věkovou hranici pro odchod do důchodu. Když se ale znovu ožení a nová žena se o jeho děti stará, tak ona ten nárok má. A to je určitá nerovnost," popsal Hofman.

Muži by měli mít stejné výhody

Podle něj by tedy řešením bylo mužům, kteří se celoživotně starají o dítě, umožnit stejnou úlevu jako ženám.

Připomněl ale, že ženy na svoji výhodu dřívějšího odchodu do penze doplácejí výší důchodu. Proti mužům mají totiž nižší důchod. Je to podle Hofmana způsobeno právě dřívějším odchodem do penze, a tudíž i nižším počtem odpracovaných let, za která se platí pojištění. Navíc mnohé ženy kvůli několikaleté péči o děti zpozdily svoji kariéru, a měly tím pádem i nižší výdělky.

Důchodový věk se v Česku postupně už od roku 1996 zvyšuje - u mužů o 2 měsíce a u žen o 4 měsíce. Muži a bezdětné ženy mají nakonec odcházet v 63 letech a ženy, které vychovaly děti, v rozmezí 59 až 62 let. Politici však při diskusích o důchodové reformě uvažují o tom, že se důchodový věk bude postupně posunovat až na 65 let.

Problémem je i výše důchodů

Ústavní soud se bude zabývat i výší důchodů. Kvůli vysokým redukcím při výpočtu penze totiž lidé s vysokými příjmy dostávají neúměrně nízké důchody. Přitom výše pojištění není omezena, ale vypočítává se z celého příjmu.

Podle ČTK důchod nad 13 500 korun pobírá zhruba 3300 lidí, ale v Česku žijí téměř dva milióny důchodců. Podle Hofmana by se tento rozpor mohl vyřešit právě stanovením stropu pro odvody. Tím by mohl být například pětinásobek průměrného platu. Co by si člověk vydělal navíc, z toho by už pojistné neodváděl. V Evropě je zastropování výše pojistného obvyklé.

Možné varianty důchodové reformy nyní propočítává tým expertů. Existují čtyři návrhy - zachovat současný systém a změnit pouze jeho parametry, dát občanům možnost částečně se vyvázat z povinného pojištění a spořit si individuálně, zavést jednotný důchod stejný pro všechny anebo na současném základě průběžného spoření vytvořit individuální virtuální účty občanů a z nich pak podle výdělků, délky pojištění a pravděpodobné doby dožití vypočítat odpovídající důchod.

Výsledky propočtů by měly být zveřejněny do poloviny dubna. Politické rozhodnutí lze očekávat nejdříve letos v létě. "Teprve poté bude možné ve druhém pololetí letošního roku schválit reálný harmonogram prací na dalších změnách důchodového systému," dodala mluvčí MPSV Kateřina Beránková.