Fed, který ve Spojených státech plní roli centrální banky, nechal beze změn i výhled do budoucna. Nadále tedy počítá s tím, že sazby bude zvyšovat pozvolna a odměřeným tempem. Na toto sdělení trh čekal, protože v poslední době začaly sílit obavy, že by Američané mohli sazby zvyšovat rychleji.

Federální výbor pro operace na otevřeném trhu (FOMC), který o sazbách v rámci Fedu rozhoduje, ve stejném rozsahu zvýšil i méně používanou diskontní sazbu. Ta je na 3,75 procenta.

Fed sdělil, že měnová politika je nadále podpůrná a bude tedy pokračovat v jejím zpřísňování až do doby, než bude v neutrálním pásmu. To Fed nikdy přesně nevymezil, ve zdravé ekonomice se však základní úrok většinou pohybuje kolem tří až čtyř procent.

Dolar na zvýšení sazeb reagoval příznivě a zatímco krátce před jejich zvýšením se vůči euru prodával v kurzu 1,3200 USD, po zveřejnění rychle vystoupil na 1,3146 USD. K japonskému jenu kurz dolaru zpevnil na 105,23 ze 105,07 JPY.

Rizika ohrožující růst ekonomiky a cenovou stabilitu jsou podle Fedu zhruba vyrovnaná, nicméně stejně jako na minulé schůzi Fed uvedl, že v případě náhlých změn zasáhne kdykoliv, aby udržel cenovou stabilitu. Vysoké ceny ropy se ale podle Fedu prozatím do spotřebitelských cen příliš nepromítají.

Základní úroková sazba centrálních bank zpravidla ovlivňuje náklady v celé ekonomice. Odvíjí se od ní úročení úvěrů i vkladů v komerčních bankách a centrální banka pohybem sazeb reguluje objem peněz v oběhu. Snižováním sazeb centrální banka ekonomické subjekty nabádá k větší aktivitě, naopak zvyšováním sazeb se je snaží přimět k většímu spoření.